Moje skoro-batole je vtipné, takto mě pokouší!

V lednu vyšel článek s podobný názvem: Moje miminko je vtipné, takto mě pokouší! Miminko vyrostlo, už má skoro rok, leze po čtyřech, staví se na dvě, bere lidem mobily a umí si pustit Ovečku Shaun. S novými schopnostmi našel synáček též nové způsoby, jakými mě pokoušet. Proto je tedy volné pokračování předchozího článku. 

Toto je cizí batole z fotobanky. Své na blogu ukazovat nechci. :)

Číst si rozhodně nebudeš! 

Sedím vedle syna. Ten je něčím zaujat a vůbec si mě nevšímá. Vstanu a dám se do uklízení vypraného prádla. Synáček si mě nevšímá. Pochoduju po bytě sem a tam, vařím čaj, odnáším tříděný odpad, házím Elišce hračky, odepisuju někomu na zprávu. Synáček si mě nevšímá. Usedám na gauč, beru do ruky časopis, přečtu půl věty... a synáček mě tahá za nohu! 

Z nějakého důvodu se mu nelíbí, když si čtu. No vážně! Popisovaná scéna se v různých obdobách odehrála už tolikrát. Ať dělám, co dělám, jsem mu ukradená, ale jakmile si sednu se čtením, žádná činnost pro něj není zajímavá natolik, aby ji nepřerušil a nepokoušel se se mnou navázat kontakt. 

Nakrm maminku

Syn projevil zájem o lžičku. Řekla jsem si, že přišel čas na nácvik samostatného krmení. Dostavil se poloviční úspěch: Skoro-batole ví, že má lžičku namočit do misky, dokonce jakž takž nabere jídlo. Pak lžičku zvedne... a míří ji k mojí puse. Kousky piškotů zase podává Elišce. Snad ho jednou napadne, že by mohl krmit i sám sebe! Než se to stane, budu každé ráno snídat kojeneckou kaši. 

Baf! Nezavírej se přede mnou. 

K nedostatku soukromí na toaletě má co říct asi každá maminka. Do nedávna jsem maximálně poslouchala. řev, když to beze mne synáček nemohl vydržet. Teď prostě přijde, otevře dveře a nasadí šibalský úsměv. Dveře jsou posuvné a nedají se nijak zamknout, takže je otevírání hračka. Dobýt se do koupelny ještě neumí, tam se dveře posunují na opačnou stranu, ale je jen otázkou času, kdy na to přijde. Pak už nebudu mít soukromí vůbec žádné. 😏

Spánkem mění plány 

Obvykle můžu převídat, kdy bude synáček spát, a přizpůsobovat tomu plány. Ne vždy to ale vyjde. Hodněkrát se mi stalo, že jsem se chystala např. pracovat, ale nemohla jsem, protože synáček neměl na spánek pomyšlení a řádil. Jindy posunuju odchod z domu, protože dítě nezvykle dlouho či v nezvyklou dobu spí. Před výletem do Olomouce jsem kvůli tomu dělala v pokoji hluk, jinak by nám ujel vlak. 

Čepice a ponožky mu dlouho nevydrží 

Ponožky nalézám různě po bytě, čepici věčně zvedám z chodníku. Dokud je teplo, nevadí to. A na podzim? Uvidíme. Buď bude mít věčně rýmu, nebo z něj bude otužilec. Já bych na jeho místě umrzla, špatně se mi prokrvují dlaně a chodidla. On má nohy i bez ponožek teplé, tohle po mně asi nezdědil. 

Utíká mi naháč! 

Přebalování a převlékání je v očích syna zbytečné zdržování. Svléknout se ještě nechá, ale pak ztrácí trpělivost. Nahý běhá (po čtyřech) po bytě a směje se. Líbí se mi, jak roste a učí se nové věci, v těchto situacích si však říkám, jak jednoduché to bylo s malým miminkem, které jen kopalo nožičkami. 

Kája

Komentáře

  1. Krmení maminky mě tedy pobavilo. To se jen tak nevidí, aby takový drobeček dbal na životosprávu rodiče! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi už i on vidí, že vážím příliš málo. :)

      Vymazat
  2. Některé věci jsou podobné. Mně taky krmí raději než sebe.

    OdpovědětVymazat
  3. S tím čtením je to fakt vtipné. Uklízet můžeš, ale že by sis odpočinula u čtení? To v žádném případě :D Snad z něj bude taky takový knihomol, jako ty a za pár let to pochopí a budete si číst společně :D
    No vidíš, jak se o tebe hezky stará. Hlavně aby neměla hlad maminka s Eliškou, já už to nějak vydržím :D
    Jako vždy moc pěkný článek :) Na mateřské se maminka nikdy nenudí.
    Teď někdy mu bude rok, že ano? :)
    Leník

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že to ode mne odkouká, otázkou je, co si odnese do dospělosti, ale za hloupost snad knihy nikdy považovat nebude.
      V úterý bude mít rok, dobře si to pamatuješ.

      Vymazat

Okomentovat

Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.