#bloggerchallenge: Jak jsem se změnila za posledních pět let?

Dnešní téma výzvy zní: Describe how you are different from the person you were five years ago. Ach jo, zase mě to dohnalo k myšlenkám, že už jsme stará! Jsem úplně jiná, než jsem byla před pěti lety. Naštěstí si troufám říct, že jsem aspoň v některých ohledech o něco lepší. 

Největší a nejviditelnější změna spočívá v tom, že mám syna. Jeho narozením jsem získala stálou společnost a kupu nových starostí. To ale není zdaleka všechno. Díky těhotenství a mateřství jsem o fous komunikativnější, lépe snáším telefonování a výrazně se zmenšil můj odpor k lékařským prohlídkám. Od testů na těhotenstkou curkovku mě nepřekvapí odběry krve. 

Za těch pět let jsem se naučila bydlet sama, konečně za sebe pořádně zodpovídat a vést domácnost. Od rodičů jsem se odstěhovala jsem se v roce 2017, a to rovnou do Prahy. O dva roky později jsem se vracela do Frýdku-Místku a poprvé hledala pronájem na vlastní pěst. Později jsem trochu nakoukla do prodeje nemovitostí a podmínek hypotéky. Co se týče bydlení, mám všechno v malíku. 

Po mnoha různých nezdarech jsem si zvykla na to, že nelze mít neustále vše pod kontrolou a že bohužel nebudou všechny věci tip ťop. Práce se dá odevzdat i lehce po deadlinu a na zkoušce ve škole stačí, když projdu, známky ani procenta nikoho nebudou v budoucnu zajímat. Od narození syna se učím nechat věci více plynout. A když se mi sem tam nic nechce, sedím, koukám do blba a cpu se čokoládou. 

Otrkala jsem se v pracovních pohovorech a zjistila jsem, že se dá dost věcí naučit za pochodu. Za katedru jsem se dostala o tři roky dříve, než jsem předpokládala, a to úplnou náhodou. Za podobných okolností jsem začala hrát v orchestru první housle. Stalo se a musela jsem se snažit. 

Nejvíc jsem se naučila o vztazích, nejen partnerských. Když se mi něco nelíbí, není nic lepšího, než říct ne. Vím přesně, jak se mnou nikdy nesmí jednat zaměstnavatel. A vím přesně, jak se mnou nikdy nesmí jednat muž. A také vím, že nesmím od mužů čekat, že si domyslí, co potřebuju. Musím jim to říct. 

Kája


Jak se změnili spoluúčastníci výzvy? Přečtěte si i jejich články. 

Komentáře

  1. Vědět, co člověk nechce a umět si stanovit hranice, je strašně cenná dovednost, která má cenu zlata. Taky na tom pracuju :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Naučila ses toho spoustu! Já se naučila tolik nestresovat a snažím se na sebe nebýt tolik přísná a něco prostě oželet. Učím se říkat ne a myslím, že jsem i víc komunikativnější a samostatnější, ať co se bydlení týče, tak to, že už za sebou nemám ségru, která za mě všechno vyřešila. Telefony ale asi budou napořád problém. Snažím se to minimalizovat, ale stejně se vždycky bojím :D

    OdpovědětVymazat
  3. Mě hodně naučilo těhotenství, odběrů krve už se neděsím. Za 5 let se toho u mě změnilo hodně, ale v některých věcech jsem stále nepoučitelná.

    OdpovědětVymazat
  4. Dítě musí být velkým milníkem pro každou ženu. Přesto mě překvapilo, jak osobně jsi článek pojala. Máš můj obdiv, už jen za tu upřímnost. Já mám třeba pocit, že jsem se za posledních 5 let neposunula prakticky nikam. :D

    OdpovědětVymazat
  5. Myslím, že som sa za posledných 5 rokov tiež poriadne zmenila, hlavne teda pribudol ku mne Pampúšik a tých 17+9 mesiacov s ním je fakt o niečom inom :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.

Populární příspěvky z tohoto blogu