Tereza má polyamorní vztah, ale světe div se, mě to nijak neovlivňuje

Už je to nějaký čas, co jsem si k úklidu pustila stream od Terezy Těžké, který se věnoval žárlivosti. Tereza se loni přiznala k polyamornímu vztahu a od té doby to „pořád lidem cpe". V mezičase jsem prolítla komentáře a nestačila se divit. Kde se v lidech bere taková nenávist? Článek ležel půl roku v rozepsaných, konečně se k tématu veřejně vyjádřím. 


Přiznám se, že nad příspěvky Terezy kroutím hlavou. Ne však proto, že bych snad měla něco proti ní samotné, nýbrž proto, že jejím vztahům vůbec nerozumím a nedokážu si je představit. Jak se buduje více vztahů najednou? A jak to vlastně probíhá? Myslí při rande s jedním na to, co asi dělá druhý nebo třetí? Jak těžké je vymýšlet tolik narozeninových a vánočních dárků?

Ještě se mi nestalo, že bych měla pěkný, funkční vztah a mezitím smyšlela o vztahu s někým jiným nebo se dokonce zamilovala. Jeden je partner, ostatní jsou kamarádi, známí, náhodní lidé, s kterými mluvím. Mohou být hezcí, mohou být vtipní, ale nezamiluju se do nich. 

Polyamorie mi vůbec není blízká, dokonce mi přijde spíš trochu divná. 
Ale to i dost jiných věcí. 
Třeba to, že jsou některé holky na holky. Nebo to, že někdo pije alkohol. Nebo má rád zelňačku! 
Jenomže nějakou divnou libůstku má každý. A neznamená to, že je to špatný člověk, že jo. 

Proto nikomu nenadávám. Fanouška kysaného zelí nepřesvědčuju, že konzumuje smradlavý nestravitelný hnus. Nechám ho, ať si dělá, co chce, a vychutnám si svoji čočkovou. Stejně tak nemám potřebu vysvětlovat Tereze, že je správné mít jen jednoho partnera. 

Tereza srozumitelně objasnila rozdíl mezi polymorním vztahem a nevěrou. Komentující jako by to neslyšeli. Navíc osočují Terezu z nevyzrálosti a neodpouštějí si poznámky, že se sama časem zasměje, jak byla hloupá. Objevují se též komentáře na téma mateřství. Jak to bude fungovat, až se jí narodí dítě? 

Pokládám takové řeči za nemístné. Je možné, že jednou svůj postoj změní, ale kvůli potenciální změně se přece nebude řídit něčím, co jí momentálně není blízké. A děti? S těmi, pokud vím, nepočítá. A kdyby? Vždycky se to dá nějak vyřešit. A pro mne za mne, ať má klidně dítě tři maminky a pět tatínků. 

Přijde mi, že se spousta lidí musí ozvat, aniž se nad tématem skutečně zamyslí. O tom jsem už ostatně psala v článku Vůbec mě to nezajímá, ale musím napsat komentář

Když už lidi neví co psát, spustí o tom, že je trapné, jak o tom pořád mluví. Pravda, mluví/mluvila o tom až až, ale je to její účet, koho to nezajímá, nemusí ji sledovat. A že o tom mluvila v rozhovorech? Za to zodpovídají spíše ti, kteří rozhovor vedli. 

Zvláštnější mi přišlo, že se pak spustila jakási polyamorní vlna, přiznával se k tomu kde kdo. 
Ale co, nijak mě to neovlivňuje, můj život se polyamorními vztahy cizích lidí nijak nemění.
Terezo, nenech se rozhodit!  



Kája

Komentáře

  1. Souhlas :-) Od doby, co jsem viděla film Professor Marston and the Wonder Women, si to dovedu představit aspoň částečně, a pokud to takhle někdo má, funguje jim to a jsou tak spokojení, tak do toho nikomu nic není. Stejně jako do toho, že naprosto miluju zelňačku :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Taky jsem viděla příspěvky Terezy a je mi to tak ňák fuk. Pro mě je to zajímavé téma a když jim ti vyhovuje, tak co :)

    OdpovědětVymazat
  3. Já si naopak myslím, že většina lidí žije v polyamorním vztahu a někteří o tom ani neví. Když vidím kolik je všude nevěry a jak se podvádějí i lidi, kteří vypadají, že mají spokojený vztah, tak mi potom ta polyamorie přijde docela v pohodě. Lepší než lhaní a nevěra.

    OdpovědětVymazat
  4. Mě dost vytáčí ty poznámky, že to pořád všem cpe. To jsou poznámky u všeho, že "oni" pořád všem cpou jiné orientace a kdesi cosi, a přitom pod tím "cpaním" se ve skutečnosti schovává jen to, že ty jiné věci existují a netají je a žijí s nimi otevřeně stejně, jako ten, co si stěžuje, žije otevřeně s tím, co vyvádí jeho děti. Ale na toho už se nikdo neoboří, že to všem cpe, protože to je "normální". Bylo by super, kdyby vymizela potřeba mít na všechno názor, a kdyby bylo zcela přijatelné bez dalšího rytí říct, že nevím a nezajímá mě.

    OdpovědětVymazat
  5. Naprosto souhlasím. To, že to někdo má jinak (a já to vnímám stejně jako Ty), neznamená, že jsou ostatní špatní a zaslouží si nenávistné komentáře. Nerozumím tomu, proč lidi tak baví stále dávat najevo svůj názor a dokonce i urážet.

    OdpovědětVymazat
  6. No jo, když oni si někteří jednou přečetli návod na život a teď mají pocit, že jej musí nutně aplikovat na všechny a ve všech situacích. :)

    Pro mě je polyamorní vztah něco jen těžko představitelného, i jeden partner mi někdy přijde až moc. Ma kamarádka tak ale delší dobu žila, kupodivu to bez výhrad přijala i její rodina, a to tou dobu už měla s jedním z partnerů hypotéku. Netradiční vztah rozbilo až plánované těhotenství, protože jeden z partnerů miminko nechtěl, a tak zůstala jen s tím druhým. Dnes už jsou svoji, žijí "tradičně" a nikdo by to do nich neřekl. A já si říkám, proč ne, pokud to všem zúčastněným vyhovuje. Vždyť i vlastní vztahové potřeby se můžou s věkem měnit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No přesně, možná se to věkem změní, možná ne, ale to každý uvidí, nemusíme s tím na něj útočit.
      Já si sotva vím rady, jak pozornost spravedlivě rozdělit mezi syna, muže a fenu, ještě do toho mít nějakou další známost, to tak.

      Vymazat
  7. Toto je celé mimo mňa. Vyjadruje sa asi k tomu, lebo vie, že sa aj tak na to ľudia pýtať budú, keďže je to nezvyčajné.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Droga jménem KINEDRYL

Vykulená cestovatelka se raduje: Filánže stačily!