Chcete hladit rejnoky? Zajeďte do zoo ve Zlíně

Syn měl nedávno narozeniny, jsou mu dva roky. K této příležitosti jsme vyrazili na výlet do zlínské zoologické zahrady. Mám na ni dobré vzpomínky a navíc se tam dají hladit rejnoci. Cesta je od nás trochu krkolomná, ale zvládli jsme ji na jedničku. 

Zoo Zlín 

Vstupné do zoo stojí v sezoně 190 Kč pro dospělé, 160 pro seniory a 130 Kč pro děti. Od listopadu do března stojí vstupenky cca polovinu. Jestli vám nevadí chladné počasí, chvíli s výletem počkejte a pěkně ušetříte. 

V areálu je spousta různých restaurací a stánků, o hladu určitě nebudete. Já jsem nejvíc ocenila čokoládovnu. Na dobrou horkou čokoládu, takovou, která se nepije, nýbrž jí lžičkou, narazím jen málokdy. Sympatický mi byl také stánek s kávou u zámku. Nic jsme si v něm ale nekoupili, dávku kofeinu jsme si obstarali před odjezdem. 

Jedete s malými dětmi? Nechte doma odrážedla, do zoo vás s nimi nepustí. Jestli máte problém do kufru naložit kočár, klidně nechte doma i ten. Můžete si ho na místě půjčit za poplatek 50 Kč a vratnou zálohu ve výši 500 Kč. 

Hladili jsme rejnoky

Do zlínského zoo mě to táhlo hlavně kvůli pavilonu s rejnoky. Návštěvníci je totiž mohou pohladit a za poplatek je i nakrmit. Hladoví rejnoci jsou na lidi zvědaví, plavou k nim, vystrkují hlavy (rozuměj jeden cíp čtvercovitého těla). Stačí chvilku postávat u bazénu a brzy se vám poštěstí jich pohladit hned několik. 

Synáček je zaujatě pozoroval, ale do hlazení se mu nechtělo. Za to já a už jsme si je užili. Sestru zajímalo, zda nejsou slizcí. Nikoliv, jsou hebcí a mokří. Nenechte se odradit případnou frontou, stojí za to si počkat. 

Do skleníku mezi ptáky 

Kousek od hlavního vstupu se nachází tropická hala Yucatan, ve které chodíte mezi zvířaty. Odvážní ptáci se procházejí po chodníku a je jim úplně jedno, že jsou v těsné blízkosti návštěvníků. V hale jsou k vidění i piraně a želvy, ty jsme si tentokrát nechali ujít. Syn se vozil v kočárku, což nám pohyb v hale dost znesnadňovalo. 

Další pochůzky v zoo mi splývají, pořád jsme jen chodili a chodili a občas zahlédli nějaké zvíře. Štěstí jsme měli obvykle na ptáky a na ryby. Tygr spal, pandy se schovávaly v korunách stromů. O zážitek se postaral čůrající nosorožec. Nevím, kolik litrů jejich močový měchýř pojme, ale znělo to, jako by někdo naplno otevřel vodovodní kohoutek. 

Sloni mají pěkný velký výběh, návštěvníci však mají malou šanci je v něm vidět. U žirafy probíhá třikrát denně placené krmení návštěvníky. Sami jsme nekrmili, ale aspoň jsme se zblízka podívali na chroupající žirafu. Líbili se mi papoušci, viděli jsme různě zbarvené ary. 

Myslím, že jsem si zoo Lešná trochu ve vzpomínkách trochu zkrášlila. Nebyla jsem nadšená tak, jak jsem předpokládala, přesto se mi výlet moc líbil. Postupně zjišťuju, že mi asi nejvíc vyhovuje zoo v Ostravě. 

Letos jsem stihla se synem zoo už pětkrát. (Zlín, Olomouc, Brno a dvakrát Ostrava) 
Ani jednoho nás to ještě neomrzelo. A jestli je zoo týrání? Můj pohled se téměř neliší od názoru sdíleného na IG Běhejme a pomáhejme útulkům. 

Kája