Nečekaně na Prague Coffee Festivalu

Přestože jsem v Praze tři roky žila nebo v ní aspoň často pobývala, teprve letos jsem se dostala na Prague Coffee Festival. Přitom je to akce akorát pro mne! Chodí se tam s hrnkem mezi kávovými stánky a všechno se ochutnává. Skutečně svátek všech kávomilců. Zúčastnila jsem se nečekaně a v doprovodu batolete. Jaké to bylo? 

Poprvé jsem jela se synáčkem do Prahy sama. Byla jsem z toho nervózní. Díky dětskému kupé, časopisu, autíčkům a kostkám jsme to ale zvládli na jedničku. O dost se postaral i golfový kočárek. Koupili jsme ho teprve nedávno a byl to dobrý nápad. Oproti starému sporťáku z dvojkombinace se s ním zachází úplně snadno. 

Na nádraží jsme se sešli se sestrou/tetou a zamířili jsme rovnou do Holešovic, kde se konal Prague Coffee Festival. Chvilku jsme kroužily kolem centra dění, protože jsme nemohly najít vchod. Za vratnou zálohu jsme dostaly hrníček. Jéé, tady asi dostaneme ochutnávky zdarma, napadlo mě. A bylo to tak. 

Ocitly jsme se v ráji, fakt. 

Ochutnala jsem celkem sedm různých filtrovaných káv, jednu kávovou kombuchu a jedno lahodné espresso. Může to znít jako velký kofeinový nápor, ale filtr se ochutnával v malém množství, takže toho zas tolik nebylo. Protože byl uvnitř velký hluk, trávily jsme dost času venku a dovnitř jsme se vypravovaly na střídačku. Sestra se zúčastnila i workshopu alternativní přípravy kávy. 

Jet bez synáčka, byla bych na festivalu od rána, chodila bych na přednášky a ochutnala bych asi úplně všechno včetně cheescaků (ty už v ceně vstupenky samozřejmě nebyly). Se sestrou jsme se shodly, že nejlepší káva byla Nicaragua od Mama Coffee. Protože tuto pražírnu dávno známe, odvezla jsem si domů kávu, kterou jsem dala na druhé místo, Kolumbii od Mia Coffeee. Na nejhorší kávě jsme se se sestrou také shodly, ale jméno pražírny psát nebudu, abych nedělala špatnou reklamu. 

Festival se mi moc líbil, je mi líto, že jsem se ho nezúčastnila už dříve, když jsem bydlela v Praze. Jediné, co mi nevyhovovalo, byla hlasitá hudba v hale. 

V Praze jsme byli na dvě noci. O tom, co jsme tam ještě dělali, napíšu příště. 

Kája