Zápočet, Ryba, zápočet a zase Ryba

Advent nějak utekl. Nechápu kam, přijde mi, že jsem před pár dny vyráběla věnec. K adventu už mnoho let patří konec semestru, a tak jsem se několikrát rozhodovala, jestli budu lepit linecké, cvičit Rybovku, nebo sepisovat záznamové archy z náslechové praxe na základce. Říkám si, že nejklidnější prosinec v životě jsem zažila v roce 2020, když mě hygiena izolovala od ostatních, abych nešířila covid. 

Předvánoční dýchánky s kamarádkami

Překvápko, mám kamarádky! Ono to tak většinu času nevypadá, vždycky jsem se pohybovala spíš mezi kluky. V prosinci se mi ale náhodou zadařilo a během jediného víkendu jsem viděla rovnou dvě kamarádky (a shodou okolností jsou to obě Terezy). S jednou káva, s druhou dobrý čaj, s oběma zdrbnutí mužů, bez toho by se snad holčičí sraz ani neobešel. Občasný společenský život doporučuje jedna Kája z jedné, fakt to stojí za to. 

Kultura jedině aktivně

Plánovala jsem pravidelnou účast na adventním kulturním program. Realita je taková, že skoro ani nevím, kdo vystupoval. Viděla a slyšela jsem jen drobné úryvky, když jsem šla zrovna kolem. Daleko lépe mi jde aktivní kultura. Po dlouhé pauze jsem hrála koledy ve školce. Děti bývají z houslí nadšené, málokteré šanci vidět je z blízka. Synáček byl celou dobu vedle mne a tancoval. 

V listopadu jsem psala, že bych si ráda zahrála Českou mši vánoční. Přání se převyplnilo, mám ji na programu celkem pětkrát, jednou s orchestrem, čtyřikrát v komorním obsazení. Po třech koncertech mi přestává vadit zima v kostele. O chudákovi Rybovi nebudu dlouho chtít slyšet. Nechtěla bych být metalovou hvězdou a hrát tytéž skladby několikrát týdně na tříměsíčním turné, musí to být opruz. 

Škola online i prezenčně

I když některé předměty jsem měla v prosinci úplně poprvé, pomalu směřuju k poměrně úspěšnému ukončení semestru. To zahrnuje například vyplňování záznamových archů z praxe, čtení anglické literatury pro děti, nahrávání písní na flétnu a online test z didaktiky hudební výchovy. Super, synáček bude spát, budu na to mít klid, říkala jsem si. Haha. Zrovna ten den se vyspal dříve a polovinu testu jsem ho měla na klíně. Tak proto lidi obvykle nejdříve studují a až potom mají děti! 

Proč píšu v noci? 

Protože mě to v posteli přestalo bavit. Poslední dobou se mi to děje docela často, večer normálně usnu, pak se o půlnoci probudím a jsem úplně čilá. Momentálně je 3:25, snad ještě dvě tři hodiny stihnu, než se probudí synáček a zakřičí na celý být ňam ňam (v překladu matko, naval snídani). 
Kája

Komentáře

  1. Taky se někdy občas probudím uprostřed noci a nemůžu dlouho usnout, ale radši se snažím odpočívat a spát, protože když jsem tři hodiny v noci vzhůru, tak jsem pak ráno úplně mimo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Joo, o to jsem se snažila dvě hodiny, ale už mě to vůůůbec nebavilo. Spíš jsem byla čím dál živější.

      Vymazat
  2. Tolik Rybovek za jedny Vánoce, to už by snad mělo být nelegální :-D Taky si pamatuju, jak jsem ji hrála každý rok třikrát a nemohla jsem to vydržet. Ono co si budeme, není to žádná velká hudební perla a repetitivní to je, až hanba. Přestože už jsem Rybovku nehrála aspoň pět let, pořád se mi po ní ani jednou nezastesklo. Naopak, je to pořád velká úleva :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemá to převratnou uměleckou hodnotu, ale lidi to chtějí, úplná pop music. Zájem je větší než počet zdejších houslistů ochotných mrznout v kostele. :D No a hlavně si jeden sbor naplánoval hned tři koncerty v okolních vesnicích. To se pak nasčítá.
      Hrála jsi Rybovku na Hlavním nádraží?

      Vymazat
  3. Máš to teda perné Kájo, máš môj obdiv.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.