Domácí úkoly, velké téma školáků i žáků středních škol. Nejvíc je ale řeší rodiče. Když čtu články, které úkoly úplně zavrhují, ježí se mi všechny chlupy na těle. Podle mne úkoly nejsou takové zlo. Jen se musí zadávat s rozumem.
Jeden z argumentů, proč jsou domácí úkoly špatné, říká, že učitel nemá právo zasahovat do volného času žáka. Nemůžu říct, že s tím nesouhlasím. Nicméně poradli byste gymnazistovi, aby odložil učebnici fyziky, místo písemky odevzdal prázdný papír a fyzikáři řekl, že svůj volný čas tráví radši hraním videoher než studiem mechaniky?
(Otázkou je, co vůbec ten volný čas je. Začíná po zazvonení na konci poslední hodiny? Nastává až poté, co se žák připraví na další den ve škole? Patří k volnému času účast v kroužku?)
Další argument tvrdí, že by měl učitel všechno stihnout ve vyučovací hodině, a když zadává domácí úkoly, dává tím najevo, že svou práci nezvládá. I na tom něco je, nicméně musíme si uvědomit, že v domácích úkolech se neobjevuje nové učivo, nýbrž dříve probraná látka. Žák si v nich sám nebo s rodičem opakuje, co se naučil ve škole.
I zde bych se mohla vrátit k fyzice. To, že se student gymnázia celé odpoledne intentivně připravuje na písemku, nevypovídá nic o profesních kompetencích fyzikáře. Kvalita výuky má na úroveň znalostí velký vliv, nicméně je nereálné očekávat, že by celé třídě stačilo připravovat se na písemku ve vyučovacích hodinách.
Domácí úkoly nejsou špatné. Jen se musí zadávat s rozumem. Především v malém rozsahu. Napsat dva řádky do písanky, vyplnit i/y do krátkého cvičení, vypočítat pět příkladů na násobení a dělení. Zkrátka aby to nebyla dřina, nýbrž jen připomenutí toho, co se dopoledne probíralo. Opakování je matka moudrosti.
Úkoly mají ještě jeden smysl.
Ještě jednou si vzpomeňme na našeho gymnazistu.
Kdyby se doma neučil, měl by špatné známky, možná by z některých předmětů i propadal.
Kdy si vytvořil návyk, že se musí každý den připravovat do školy?
Správně, začalo to již na prvním stupni, když doma předčítal ze slabikáře.
Vážně, představte si, že se žák až do páté třídy nemusel vůbec připravovat. Přijde do šesté třídy, učiva značně přibude a on dostane šok z toho, že najednou musí každý den sedět a něco se učit.
Neměl by to jednodušší, kdyby byl zvyklý na domácí úkoly?
Takže tak. Když jich není moc, jsou úkoly v pořádku.
Vlastně bych je označila za přínosné.
Kája
P. S. Jako učitelka jsem dávala přibližně dva úkoly týdně. Rodiče se zajímali, proč nejsou každý den a pár z nich mě dokonce pobízelo k tomu, abych jich zadávala víc... Asi nikdy neviděli Facebookové diskuze.
Souhlasím s tebou, v přiměřené míře podle věku i předmětu je to podle mě v pořádku.
OdpovědětVymazatKdyž se to s nimi nepřežene, tak jsem rozhodně pro. Například když svým studentům chci zadat, aby se podívali na pětadvacetiminutové video, které je co do angličtiny dost pokročilé a má u sebe jenom anglické titulky, je mi jasné, že nemá cenu se na to dívat v hodině. Ti, co umějí dobře, by se perfektně pobavili a dostali by z toho právě ty informace, které chci, aby dostali - a zbytek by vlál bezmocně na chvostu a měl by z toho leda tak depku, že to nedává. Když jim to ale zadám na doma (a oni budou vědět, že to bude zábavné a zajímavé, tj. nevyfláknou se na to), tak si to ti, co to potřebují, budou moct stopovat, kde budou chtít, a hledat právě tolik slovíček, kolik budou potřebovat. A s trochou štěstí se pak na další hodině sejdeme s tím, že všichni budou vědět, která bije.
OdpovědětVymazatMně tedy příprava na písemku nepřijde jako domácí úkol, stejně jako jakéhokoliv jiné opakování. Myslím, že to, na co si rodiče hlavně stěžují, jsou seznamy xy cvičení z každého druhého předmětu i pro velmi malé děti, přičemž často se jedná o věci, co ve výuce buďto ani společně neprobírali, nebo jen naťukli. Pamatuji si na sestru, se kterou rodiče od první třídy denně trávili dvě hodiny večer právě domácími úkoly. Byla nešťastná, když je měla dělat sama, vždycky u nich brečela, tak čekávala na rodiče, aby ji podpořili a navedli, a pak končili kolikrát kolem osmé deváté, kdy už měla jít spát... Vždyť mrňousek, co neumí pořádně číst, si sám ani nepřečte zadání. Z tohoto důvodu jsem na prvním stupni těžce proti, pokud se nejedná o úkoly typu "doneste si to či ono na příští hodinu" nebo nějaké zábavné úkoly navíc, co nejsou známkované. U starších dětí ale už je nějaká domácí práce samozřejmě vhodná.
OdpovědětVymazatŠtudujem pedagogiku a ešte som nepočula, že domáce úlohy sú zásah do voľného času dieťaťa. Zaujímavé...
OdpovědětVymazatNaše školství je tak zastaralé, že není divu, že se rozvíjí konkurenční alternativy, snad to tak bude pokračovat nadále... :)
OdpovědětVymazatV čem je zastaralé?
VymazatVidieť, že som už zo školy asi veľmi dlho preč, lebo som sa nikdy na domáce úlohy nesťažovala, alebo si na to aspoň nepamätám, aj keď prvé štyri roky školy som sa nijako zvlášť nepripravovala, naozaj mi stačila vo veľkej miere výuka na hodinách, čo ma potom dostihlo na druhom stupni a na SŠ. Tam si to naozaj bez domácej prípravy a teda aj nejakých tých opakovacích úloh neviem predstaviť.
OdpovědětVymazatTam nám síce domáce úlohy ani nedávali, učili sme sa hlavne na písomky, ale také päťminútovky z angličtiny, v ktorých som ja mala pravidelne buď za jedna alebo za päť a ako to trefne profesorka zhodnitla - naučila/nenaučila. Rýchlo som pochopila, že ak si nechcem zbytočne kaziť priemer z angličtiny, tak sa tých pár slovíčok naučím aj cestou vo vlaku. Bývalo ich tak asi 10, nič neznesiteľné.
Súhlasím, že úlohy by mali byť hlavne z preberanej látky a nemalo by ich byť veľa, aby naozaj neboli také, že spolu zo všetkých predmetov zoberú celé popoludnie.