5 důvodů, proč je lepší psát místo diplomky blog

Prázdniny. Konečně mám čas věnovat se diplomové práci! Jenže mi to moc nejde. Neúspěchy mě odrazují. Každý další den, kdy jsem místo celé strany napsala malý dostavec, si vyčítám, že se dost nesnažím. Všechno, co napíšu, si kriticky pročítám a říkám si, že je to úplná hloupost. Psát blog je mnohem jednodušší!

  1. Jsem svůj vlastní vedoucí 
    Nechápejte mě špatně, vedoucí mé práce je fajn, lepšího bych si asi nemohla přát. Pořád je to ale doktor z univerzity! Člověk, kterého se tak trochu bojím. Když mu píšu e-mail, pečlivě zkoumám každé slovo, abych se ho nedotkla. Pomalu se rozkoukávám a zkoumám, jakou má vlastně rol a co po něm můžu chtít. (Nevysvětlujte mi to. To je něco, co musím vypozorovat.)
    Na blogu jsem vedoucím sama sobě. Veškeré konzultace probíhají v hlavě. Paráda! 

  2. Píšu tak, jak to cítím. 
    Styl diplomové práce je pěkná nuda. Stále se kontroluju, zda nepřecházím do populárně naučné literatury. Úvahového textu. Nebo prostě... blogo článku? Tady je úplně jedno, jak píšu! Dokonce se ani nemusím držet neutráních spisovných slov. Pecka, ty vado
    Diplomky jsem se obávala spoustu let. Říkali mi, že to dám bez problému, vždyť celý život něco píšu. Ehm, předem jsem věděla, že moje pisatelské zkušenosti mi budou u diplomky více méně k ničemu. Snad jen korektoři budou mít se mnou méně práce. 

  3. Citace... 
    Smrt citacím! Zatím stále hledám způsob, jak na ně. A pomalu začínám chápat, proč mi kdysi jednou jeden náhodný doktorand ve vlaku řekl: ,,Dám ti radu. Nikdy nepiš odborný článek." Stále to považuji za poněkud zvláštní počátek konverzace s neznámou dívkou, ale samotnou radu teď považuji za skutečně přínosnou. 

  4. Diplomka mě přehlcuje informacemi. 
    S každou další knihou, do které nahlédnu, a s každým dalším (pozor, odborným!) článkem získám nové vědomosti. Je jich tolik! Jak je mám zpracovat do jednoho textu? Jak to vůbec utřídit v hlavě?

  5. Netlačí mě čas. 
    Deadline. U blogu neexistuje, je vcelku jedno, kdy vyjde další článek. (I když úbytkem článků ubyli i čtenáři, fňuk.) S dipomkou je to jiné. Přestože je času dost - a vlastně by se ani svět nezbořil, kdybych dokončila studium později - existuje termín, do kterého musím všechno stihnout... a to mě trochu děsí. 



1 důvod, proč je lepší psát diplomku 

  1. Na rozdíl od blogu mi může dopomoct k titulu Mgr. 
    A ten já potřebuju, protože učitelství se žádná práce nevyrovná. Takže zatnu zuby a diplomku napíšu. I kdybych za ní měla dostat nejhorší možné hodnocení. Hlavně aby prošla! 



Dali to jiní, dám to i já. 
Snažím se tomu věřit. 
Kája


Komentáře

  1. Ano, psát blog je mnohem jednodušší. Jednoznačně a naprosto. Psát kvalifikační práci je objektivně těžký, správně citovat není sranda, vědecký hantec je taková zvláštní slovní magie, kterou člověk musí ovládnout, a zdrojů je nekonečno. Ale! To zvládneš. Je to řemeslo, který se dá naučit, a je normální si připadat zahlceně a postupovat pomaleji, než člověk chtěl, ale nakonec se to nějak poddá. A navíc na to nejsi sama. V tom tě z univerzitní strany barikády chci uklidnit - s vedoucím je to pracovní vztah jako každý jiný a co si vyjednáš, to bude. On není bytost na vyšší ontologické úrovni, je to normální člověk a je tam doslova od toho, aby ti pomáhal. Je to hodně podobné jako ty se svými žáky, jen o pár let později. Jak bys reagovala, kdyby potřebovali pomoct? Myslím, že odpověď znám. A s ním je to úplně stejné :-)
    Držím palce!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kam se hrabu s diplomkou na tvou diseratční práci. :) Ale věřím, že se to dá naučit.
      Několik vyučujicích na univerzitách se mě snažilo přesvědčit, že jsou vyšší ontologická úroveň. :D A celkově mám od mala respekt z učitelů.

      Děkuji za podporu. Momentálně jsem méně vystresovaná z toho, že bude moje práce krátká. Najednou mám hodně co říct.

      Vymazat

Okomentovat

Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.