Předvánoční rychlovýlet do Krakova

Vyrazli jsme za adventní atmsférou do Krakova. Vymysleli jsme si skvělý předvánoční výlet ve dvou, okolnosti nám ale moc nepřály. Ze zdravotních důvodů jsme odjížděli o půl dne později, a kvůli koncertu, na kterém jsem hrála, jsme se vraceli o půl dne dřív, než by jinak bylo nutné. Přece bychom se ale nevzdali! I krátké výlety stojí za to. Připravit, pozor, teď, utíkejte se mnou do Krakova. Přečtete si o chaosu na dálnici, o holubech, zamotaném obchodním centru a neútulné kavárně s výbornou kávou. 

Před mýtnou branou stojí kolony, pro zpestření se v nich troubí 

Do Krakova je to od nás asi dvě hodiny po dálnici, ale kdybyste se tam vypravovali, vezměte si s sebou něco na čtení, nebo možná rovnou nějakou společenskou hru, protože se cestou zdržíte před mýtnými bránami. My jsme projížděli dvěma a obě nás zdržely, obzvlášť ta první. Vládne před nimi dokonalý chaos. Auta přejíždějí z pruhu do pruhu a řidiči si jen tak pro zábavu troubí jako o závod. Tedy, nevím, jestli pro zábavu, ale jiný význam jsem neshledala. 

O další zpestření se postarala projíždějící sanitka a o něco později auto, které vezlo pásový bagr. Pán se s tím vůbec neštval, z prvního pruhu si to šinul do devátého, nevěřila jsem, že mu to vyjde, ale ejhle, po čtvrt hodině byl poslušně zařazený. U druhé mýtné brány se nám o zábavu postaralo letiště. Je hned vedle dálnice a za tu chvilku z něj stačilo odletět hned několik letadel. 

Obchoďáky jsou bermudský trojúhelník 

Poté, co jsme se ubytovali, jsme spěchali sehnat nějaký oběd. V hotelové restauraci nám nic neuvařili, tou dobou jen vydávali obědy hostům, kteří si je zaplatili předem. Nechtělo se nám nic moc hledat, tak jsme zamířili do blízkého obchodního centra. Bylo obří. Najít restauraci se nám povedlo ještě celkem rychle, vymotat se ven byl už větší oříšek. A co teprve najít zastávku, z které jsme měli jet do centra! Na chvíli nás napadlo vrátit se k hotelu a vzít auto, jenomže jak jsme se z toho OC vymotali, dostali jsme se na úplně jinou stranu a od hotelu jsme byli dost vzdálení. Proto jsme přece jen jeli veřejnou dopravou.

Dívej se a utíkej 

Vystoupili jsme v blízkosti náměstí (Rynek Główny, polština mě baví), a tím začalo naše rychloprohlížení Krakova. Centrum je pěkně nazdobené a plné kostelů. Náměstí obří. Turistů habaděj. Architektonické památky jsem obdivovala, aniž bych tušila, na co se zrovna dívám. Ale co, hlavní je, jak na mě působí. O co jde a kdy byly postaveny si můžu přečíst doma, že jo. 

Bazilika Svaté trojice 

Na trhu mě zaujalo, že všude prodávají plyšové holuby nebo aspoň holubí ponožky. Brzy jsem pochopila, že Krakov je skutečně město nejen turistů, ale také holubů. (Dále studentů, je tam spousta vysokých škol.) Při probíhání trhy jsem na půl ucha vnímala vystoupení folklorního souboru, znějící koledy byly veselé, ve duchu naší Pásli ovce Valaši. Na chvíli jsme se šli zahřát do Costa coffee, a pak jsme napůl šli, napůl běželi k řece. Měli jsme totiž objednanou večerní plavbu lodí. 

Původně jsme byli přesvědčeni, že zůstaneme v teple, ale dole to nemělo takové kouzlo. Většinu plavby jsme zůstali venku obalení dekami. Viděli jsme další kostely a hrad Wawel. Ten bych příště ráda navštívila. 

Radniční věž a tržnice, Rynek Glowny 

Tržnice

Kostel Nanebevzetí panny Marie

Hrad Wawel z řeky

Z lodě jsme opět běželi, abychom stihli autobus. Ten první jsme stihli, navazující spoj bohužel ne, protože v místě přestupu bylo zastávek tolik, až si myslím, že se v nich nemůžou vyznat ani místní. Boj jsme vzdali a objednali jsme si Bolt. Pak už jen večeře, tentokrát se v restauraci vařilo, a pokusy dostat se do pokoje. Vstup na kartu nějak nefungoval, paní recepční to vzdala a dala nám radši klíč. 

Kavárna Boby

Hotelová snídaně byla bohatá. Zahrnovala i kávu, ale jelikož jsme nároční, radši jsme se vypravili do kavárny. Nejlépe hodnocenou je prý kavárna Boby, tak jsme ji šli otestovat. Káva byla skutečně výborná, nabízeli i alternativní mléka a zákusky, voda byla volně k dispozici, jen prostředí mě příliš nezaujalo, jako kdyby interiér ještě nebyl dokončený. Připadá mi, že je kavárna připravena spíš na vydávání kávy s sebou, na posezení není zrovna útulná. 

Po kávě jsme už jeli domů. Mýtné brány nás tentokrát skoro nezdržely. 

Výlet byl velice rychlý, Krakov jsme spíše jen ochutnali, než že bychom ho skutečně poznávali. Je velký, je krásný a já se těším na to, až ho jednou navštívím s trochu většími časovými možnostmi. 

Kája

• Na rychlovýlety jsme odborníci. Dokonce jsme měli i svatební rychlocestu do Vídně. 
• A někdy máme času dost, ale okolnosti nám nepřejí: Co všechno se dá vidět ve Štramberku a my jsme to neviděli