Čas letí a synáček mi roste. V létě mu bude už šest let. Nedávno jsme proto byli u zápisu do 1. třídy. Dřív jsem počítala s tím, že bude mít odklad, ovšem vzhledem k tomu, že sčítá, odčítá a skoro čte, by mu další rok ve školce vůbec neprospěl. Ve třídě bude nejmladší, ale myslím, že se s tím dobře popere. Zápis zvládl perfektně.
Zápisů už jsem pár zažila. Poprvé ten můj těsně před šestými narozeninami. Byl to zajímavý zážitek. Vstoupily jsme do školy, procházely jsme chodbou, když tu najednou se přes nás postavily dvě holky a řekly: ,,Stát!" Vyděsila jsem se, že jdeme pozdě a že nás do školy nepustí, ale holky pokračovaly. ,,Vítejte u zápisu!" Pak nám vysvětlily, že máme jít o patro výš splnit pár stanovišť a potom se jít do "těch" nebo do "těch" dveří zapsat.
Nahoře jsem plnila lehké úkoly, překonávala jsem překážky, něco jsem vybarvovala a zavazovala jsem tkaničku. Dole u paní učitelky to bylo těžší. Nejvíc mě překvapilo napodobování psacího písma. Ke konci jsem měla říkat, jaké vidím na tabuli obrázky. Byla tam nakreslená sněženka. Nemohla jsem si na to slovo vzpomenout a řekla jsem Sněhurka. Hrozně jsem se pak před paní učitelkou styděla.
Další zápisy jsem zažila v letech 2018, 2019, 2024 a 2025 jako učitelka. Nejlépe je měli udělané na velké státní škole v Praze, kde jsem s dítětem procházela mnoha pohádkovými stanovišti. Úkoly zadávali páťáci a já jsem sledovala, jak si s nimi děti poradí. Rodiče samozřejmě chodili s námi a přihlíželi. Letos jsem také seděla u zápisu jako učitelka. Důležitější byl ovšem den, kdy jsem šla k zápisu jako matka.
Přišli jsme do školy s předstihem, aby se syn rozkoukal, jelikož je stydlivý a nejistý v novém prostředí. Mile mě překvapil, když se pak s velkým odhodláním vydal s paní učitelkou do lavice plnit úkoly. Já jsem seděla u jiného stolu a vyřizovala papíry, to ale netrvalo dlouho, protože jsem byla poctivě připravená z domova. Měla jsem dost času sledovat, jak synáček pracuje.
Synáček čekal, že bude ta "zkouška" ve škole těžší. Zřejmě mu představu ovlivnily naše vysokoškolské zkoušky a náročné přípravy před nimi. Chlapec je frajer, že to tak dobře zvládl i přes svou stydlivost. Popral se se zápisem lépe než já. Já jsem ho s předstihem obrečela. V den D už jsem byla v pohodě a cítila jsem se spíš hrdě. Mám šikovného kluka. Za odměnu jsme se vypravili do kavárny na linecké srdíčko.
Prvňáky jsem učila. Jsem zvědavá, jaké to bude, až jednoho budu mít doma.
Kája
Synáček je šikulka :-) Dala jsi ho do stejné školy, kde učíš, nebo do jiné? Také si vybavuji svůj zápis. Dokonce jsem na úplně stejném místě ve třídě (akorát v obrácené roli) zkoušela budoucí prvňáčky před rokem. :D
OdpovědětVymazat