V Praze je blaze, říká se. Mnohem lépe se ale cítím v horách. V těch rodných, v Beskydech, jsem teď každou chvilku. V dnešním článku bych se s vámi podělila o radost z krásných dní a poradila vám pár pěkných cest, kdyby vás to k "nám" náhodou přitáhlo. Samozřejmostí jsou fotky.
Tak se pojďte podívat na tři letošní trasy. Zaznačila jsem je do mapy, ale neruším za správnost. Pasivně jsem následovala parťáky, nic jsem neplánovala.
Šli jsme cestou necestou, ještě bylo docela dost sněhu. V jednom místě jsme ztratili stezku a prodírali se křovím. Nevím, jak je to možné, ale stejná chyba se mi na tomto místě podařila už podruhé.
Z Bobku bývá hezký výhled, letos jsme ale neměli štěstí. Neviděli jsme prakticky nic. Přiložená fotka je z června 2017. Cestu zpátky jsme si trochu zkrátili, z obav, jestli stihneme autobus, jsme sešli z turistické stezky a šli po cestě. Nakonec jsme ale měli času dost, stihli jsme dokonce i pivo a kávu. Parťák tehdy ještě netušil, že se se mnou chodí svižně!
S cestou na Bumbálku se pojí nepříjemná příhoda: nutně jsem potřebovala na záchod, ale musela jsem vydržet. Zhruba v polovině cesto to už bylo tak akutní, že mě začalo bolet břicho. Zatímco jsem trpěla, parťáci si ze mne dělali srandu, schválně šplouchali lahvemi atd. Dodnes mám pocit, že mi počítají, kolikrát jdu na záchod - a je jedno, jestli jsme na výletě nebo v hospodě. Příhoda mě bude pronásledovat asi ještě hodně dlouho...
Trasa byla dlouhá, ale úplně na pohodu. Jen úplně na začátku jsme mírně stoupali, pak už jsme šli více méně po rovince nebo z kopce. I proto mi ani nepřišlo, že jsme překonali tak velkou vzdálenost. Výhledy byly přímo pohádkové. Zamilovala jsem se do mnoha a mnoha domečků. Hned bych se nastěhovala. Jen udělat řidičák a pořídit si auto, jinak bych byla úplně odříznutá od civilizace.
I když už parťáci věděli, že umím nasadit pořádné tempo, stále nás trochu podceňovali. Mluvili o tom, že pojedeme z Rožnova o půl páté, když nebudeme stíhat, tak o půl šesté. Já jsem hlásala, že to stihneme o půl čtvrté. Nevěřili mi. A co se nestalo? Měla jsem pravdu! Zvládli jsme to dokonce i se zmrzlinou.
Hory čistí hlavu
Nechci tady být tolik osobní jako dříve, ale musím být upřímná: Poslední dobou nejsem úplně v pohodě. Abych to ustála, chodím na hory. Hory jsou kámošky. Trochu se na nich zapotím, vybiju fyzicky, pokochám se krásným výhledem, nadýchám svěžího vzduchu... a vždycky je mi nějak lépe. Hory čistí hlavu!Tak se pojďte podívat na tři letošní trasy. Zaznačila jsem je do mapy, ale neruším za správnost. Pasivně jsem následovala parťáky, nic jsem neplánovala.
Bílá - Bobek - Bílá
Bobek byl takový lehký start do turistické sezony. Domluvili jsme se na poslední chvíli - snad hodinu předtím, než jsem musela vyjít z domu. Měla jsem dost na spěch, ale autobus na Bílou jsem stihla. Když jsme vystoupili, měla jsem trochu obavy, jestli nebudu mrznout. První kopec mě ale zahřál. :)Šli jsme cestou necestou, ještě bylo docela dost sněhu. V jednom místě jsme ztratili stezku a prodírali se křovím. Nevím, jak je to možné, ale stejná chyba se mi na tomto místě podařila už podruhé.
Z Bobku bývá hezký výhled, letos jsme ale neměli štěstí. Neviděli jsme prakticky nic. Přiložená fotka je z června 2017. Cestu zpátky jsme si trochu zkrátili, z obav, jestli stihneme autobus, jsme sešli z turistické stezky a šli po cestě. Nakonec jsme ale měli času dost, stihli jsme dokonce i pivo a kávu. Parťák tehdy ještě netušil, že se se mnou chodí svižně!
 |  |
Řeka - Javorový - Morávka
Parťák z Bílé se zmínil, že plánuje s kamarádem výlet, a já se k nim sprostě přidala. Údajně mou přítomnost ocenili, snad nekecali. Trasa se zdála být krátká, proto jsem na závěr v autobuse rozhodla, že příště půjdeme 30 km.
Bumbálka - Solaň - Rožnov pod Radhoštěm
Stačilo vyslovit nápad a třiceti kilometrový výlet byl na světě. Původně jsem měla trasu plánovat já, ale parťáci jsou tak aktivní, že ji vyvinuli úplně bez mé pomoci. Jen mi večer před výletem oznámili, kam a v kolik mám přijít.S cestou na Bumbálku se pojí nepříjemná příhoda: nutně jsem potřebovala na záchod, ale musela jsem vydržet. Zhruba v polovině cesto to už bylo tak akutní, že mě začalo bolet břicho. Zatímco jsem trpěla, parťáci si ze mne dělali srandu, schválně šplouchali lahvemi atd. Dodnes mám pocit, že mi počítají, kolikrát jdu na záchod - a je jedno, jestli jsme na výletě nebo v hospodě. Příhoda mě bude pronásledovat asi ještě hodně dlouho...
Trasa byla dlouhá, ale úplně na pohodu. Jen úplně na začátku jsme mírně stoupali, pak už jsme šli více méně po rovince nebo z kopce. I proto mi ani nepřišlo, že jsme překonali tak velkou vzdálenost. Výhledy byly přímo pohádkové. Zamilovala jsem se do mnoha a mnoha domečků. Hned bych se nastěhovala. Jen udělat řidičák a pořídit si auto, jinak bych byla úplně odříznutá od civilizace.
I když už parťáci věděli, že umím nasadit pořádné tempo, stále nás trochu podceňovali. Mluvili o tom, že pojedeme z Rožnova o půl páté, když nebudeme stíhat, tak o půl šesté. Já jsem hlásala, že to stihneme o půl čtvrté. Nevěřili mi. A co se nestalo? Měla jsem pravdu! Zvládli jsme to dokonce i se zmrzlinou.
 |  |
V pátek budeme pokračovat.
Kudy jste Beskydy pochodili vy? Máte rádi hory?
Kája
Další Beskydopisy:
Právě jsi mi dala nové tipy, díky za ně :)! Já se do těch hor poslední dobou moc nedostanu, ale těším se, až se k tomu doma zase vrátíme v plné parádě jako kdysi.
OdpovědětVymazatTaky se nemůžu dočkat. <3 Přijď v pátek, píšu tam o dvou cestách na Lysou. ;)
VymazatBeskydy jsou to nejkrásnější místo na zemi :)
OdpovědětVymazatNo já si myslím!
VymazatHory mám ráda. Krásné výhledy, svěží vzduch. A když vyjde počasí, je to naprostá parádička :).
OdpovědětVymazatTo jo.. :)
VymazatTož fajne vylety. :-)
OdpovědětVymazatPřece bych nešla na nějaké špatné!
Vymazat