Do roku 2016 jsem více méně seděla doma... a pak to začalo! Cestovatelských článků tady přibývalo a přibývalo, až mě to přimělo trochu poupravit rozcestníky a články lépe rozdělit a oštítkovat. Momentálně skoro nevýletuju, mám k tomu docela vážné důvody, a tak jen vzpomínám a přemýšlím. Podělím se s vámi o nejlepší zážitky ze zahraničních cest. V některém z příštích článků se možná zaměříme na ČR.
Nejdál jsem byla v...
Byla jsem zvědavá, jestli ve vzdálenosti zvítězí Londýn nebo Helsinky... a ejhle, ono to vychází tak nějak na stejno, okolo 1300 km. Z Helsinek jsme si udělali výlet do severnějšího města Lahti, což mě od domova vzdálilo o dalších téměř 100 km, ale při těchto vzdálenostech už nějaká stovka asi nehraje příliš velkou roli. Co se týče vzdálenosti, není v těchto výletech vítěze. Ovšem...
Nejsevernější bod
Zde jednoznačně vítězí zmiňované město Lahti, které je mimochodem moc krásné. Nachází se na břehu obrovského jezera. Kvůli němu jsem vlastně výlet do Lahti organizovala. Finsko je přece země tisíců jezer, tak by byla škoda nevidět žádné pořádné. V Helsinkách je to hlavně o moři.
Nejzdlouhavější cestování
Nejjižnější bod
Když už jsme mluvili o severu, měla bych vyzvihnout také nejjižnější místo: Benátky. Město, kde jsme se s Anežkou ztratily, protože je plné tenkých nepřehledných uliček. Na místo srazu jsme přišly pozdě. Jaké štěstí, že pro Italy je čas dost relativní pojem. Loď neodplula bez nás, naopak jsme na ni ještě nějakou dobu čekaly.
Nejdál jsem byla v...
Byla jsem zvědavá, jestli ve vzdálenosti zvítězí Londýn nebo Helsinky... a ejhle, ono to vychází tak nějak na stejno, okolo 1300 km. Z Helsinek jsme si udělali výlet do severnějšího města Lahti, což mě od domova vzdálilo o dalších téměř 100 km, ale při těchto vzdálenostech už nějaká stovka asi nehraje příliš velkou roli. Co se týče vzdálenosti, není v těchto výletech vítěze. Ovšem...
Nejsevernější bod
Zde jednoznačně vítězí zmiňované město Lahti, které je mimochodem moc krásné. Nachází se na břehu obrovského jezera. Kvůli němu jsem vlastně výlet do Lahti organizovala. Finsko je přece země tisíců jezer, tak by byla škoda nevidět žádné pořádné. V Helsinkách je to hlavně o moři.
V tomto případě vítězí naopak Londýn. Zatímco do Finska jsme letěli, do Londýna jsme se trmáceli autobusem, což z našich končín znamená cca 24 hodin. Vím jistě, že to už nikdy nezopakuju.
Nejjižnější bod
Když už jsme mluvili o severu, měla bych vyzvihnout také nejjižnější místo: Benátky. Město, kde jsme se s Anežkou ztratily, protože je plné tenkých nepřehledných uliček. Na místo srazu jsme přišly pozdě. Jaké štěstí, že pro Italy je čas dost relativní pojem. Loď neodplula bez nás, naopak jsme na ni ještě nějakou dobu čekaly.
Nejzvláštnější ubytování
Nejsem sice nějak zvlášť společenská bytost a neumím s lidmi komunikovat v cizím jazyce, přesto mám ráda ubytování přes Airbnb. Jsou to opravdu perfektní zážitky! Nejzvláštnější ubytování jsem zažila v Bruselu. S Terkou jsme se nastěhovaly do pidi bytu ke staršímu pánovi. Přes rok prý u něj bydlí studentky, ale v té době ještě byly prázdniny. Cítla jsem se trapně, když jsem šla na záchod a procházela jsem mu přes mini obývák, kde se díval na televizi. Jsem ale ráda, že jsme bydlely zrovna tam a ne někde v penzionu.
Nejsilnější zážitky
Nejsilnější zážitky pocházejí většinou z hor. Jak jinak.
- První spatření Vysokých Tater v roce 2007. Do té doby jsem znala jenom Beskydy.
- První dovolená v Alpách (Alpen 2016 - Hohe Tauern)
- Pití kávy poté, co jsem se vyškrábala do 3152 m na vrchol Piz Boe (Dolomity: nádherné hory s chutí espressa)
- Přecházení přes Kapličkový most v Lucernu, který jsem díky hodinám němčiny chtěla vidět už několik let předtím
- Zdolání feraty ve Švýcarsku (Česká turitka se zranila pod feratou)
- První cesta letadlem (Vykulená cestovatelka se raduje: Filánže stačily!)
- Pochodování po helsinském letišti s pocitem, že jsem KONEČNĚ ve Finsku
- Dolomitský výstup terénem, ze kterého jsem měla strašný strach. Ulevilo se mi, až když jsem měla pod nohama pevnou půdu. Z nevysvětlitelného důvodu jsem se v ten moment rozbrečela.
"Nejcizejší" země
Jeden by řekl, že se nebudu orientovat ve Finsku, ale to je omyl. Díky kurzu finštiny jsem jakž takž ovládala všechny nápisy. Spousta z nich navíc byla i ve švédštině. Tu sice neovládám, ale se znalostmi angličtiny a němčiny se dá docela dobře louskat.
Čekala jsem, že budu ztracená spíše v Belgii, franzouzština mi totiž vůbec nic neříká. To jsem však vůbec netušila, že se tam používá i vlámština, belgická obdoba nizozemštiny. Když umíte německy, v bruselských nápisech se zorientujete snadno, to mi věřte.
Opravdovou cizinu jsem nakonec zažila až loni v Maďarsku. Konečně místo, kde nebylo rozumět jedinému slovu!
Nejdelší pobyt v zahraničí
Myslela jsem, že se o toto prvenství bude dělit dovolená v Helsinkách s dovolenou v Malé Fatře, ze kterých jsme odjížděli přesně týden popříjezdu. Pak jsem si ale vzpomněla na Vysoké Tatry, kam nás v roce 2007 vzali rodiče. I odtud jsme měli odjet přesně týden po příjezdu, ale protože se nám nechtělo, domluvil nám taťka ještě jednu noc. Jednu jedinou noc, která z dovolené dělá vítěze! (A noc, která se pěkně prodražila, protože nám přestala platit dálniční známka a policii se to nelíbilo...)
A pst, neříkejte, že Slovensko není zahraničí. I když jsem se tam cítila víc jako doma než o měsíc později v Otrokovicích, je to už 27 let jiná země. Patřili jsme přece i k Rakousku, které se jako "cizina" nepochybně bere.
Nejpěknější město
S nejméně pěkným městem je to jednodušší: Berlín. A nejpěknější? Po dlouhém uvažování napíšu Salzburg. Ze všeho nejraději mám samozřejmě Vídeň.
Nejvydařenější počasí
Snažím se, aby mi špatné počasí výlety vyloženě nekazilo. I ten největší optimista si ho však užije mnohem více, když je příjemná teplota a modrá obloha, to mi nikdo nevyvrátí.
Perfektní počasí nám výšlo na již zmiňovanou dovolenou v Benátkách a okolí. S deštěm jsme se setkali až na zpáteční cestě na území České republiky. A že bývalo odpoledne celkem horko? U moře se to asi vyžaduje.
Ukázkové počasí jsme měli i v roce 2018 ve Švýcarsku, tehdy, jak jsem se málem zabila pod feratou. Předpověď nás sice před dešti varovala, ty se ale vždycky vybily za jiným kopcem.
A jaké cestozážitky máte vy?
Moc pěkný článek. Když jsem byla v Budapešti, tak jsem pochopila, proč se říká "mluvíš jako maďar" :D :D
OdpovědětVymazatMáš hodně zážitků :). Já jsem byla nejdál na podzim ve Skotsku. Jeli jsme autobusem do Amsterdamu, odtud trajektem do Newcastlu a pak do Skotska. Cestu tam jsme jeli do Holandska přes noc, takže jsme spali, ale cestu zpět jsme jeli ve dne. To bylo náročné. Nemohli jsme usnout, když bylo světlo a ještě jsem byla nemocná... :/
OdpovědětVymazatCesta trajektem do Anglie byla hrozná. Visela červená vlajka, kdyby byla černá, už bychom nevyjeli. Byly hrozné vlny, ale s Kinedrylem jsme to přežili :D. Zážitků máme spoustu :)