Kouzelná věc jménem šátek

Podle některých lidí, kteří diskutují na internetu, jsem praštěná alternativní matka, která se snaží být zajímavá. Nejen, že své dítě balím do látkových plen, ale dokonce ho ještě nosím v šátku! Tahám se s ním jako cikánka a rozmazluju ho. Pro mne je přitom šátek naprosto nezbytná věc, ať si ostatní myslí, co chtějí. Nejen, že většinou praktičtější než kočárek, ale také mi hodně pomohl doma. 

šátek na nošení dětí

Jak jsem k šátku přišla 

Poprvé jsem o šátkování slyšela v pubertě. Z lajckého hlediska mi přišlo skvělé. Časem jsem si svůj úsudek potvrdila

  • Když jsem studovala literaturu k seminární práci, dozveděla jsem se, že má ergonomické nošení pozitivní vliv na vývoj kyčlí. (Stejně jako již zmiňované látkové pleny.) 
  • Nošení mě zaujalo natolik, že jsem ortopedickou seminárku odložila a pročítala si tematické blogy. Díky nim jsem si uvědomila psychologický význam vzájemné blízkosti matky a dítěte. 
  • Později jsem sledovala, jak je z nošení nadšená sestřenice. 
Byť jsem o miminku nijak vážně neuvažovala, bylo mi několik let jasné, že kdyby na mateřství náhodou došlo, šátek bude jedna z prvních věcí, kterou budu pořizovat. A taky že jo. Objednala jsem i ergonomické nosítko Monilu. Používám, co se mi zrovna hodí, obojí má své výhody. Pro článek nemá rozlišování žádný význam, proto budu psát pouze slovo šátek.

Co bych si doma bez šátku počala! 

Možná to s jinými miminky funguje jinak, ale moje opravdu neleželo v postýlce. Když jsem ho tam náhodou odložila, křičelo. Nešlo to dokonce ani se spícím miminkem. Mělo v sobě nějakou kontrolku, která dala signál pokaždé, když jsem k postýlce zamířila. Moje miminko zkrátka musel v prvních týdnech neustále někdo držet, houpat a nejlépe při tom i zpívat. Odložit se nechalo až večer. 

Všimla jsem si, že se miminku líbí, když ho k sobě celé přitisknu, proto jsem předvídala, že se mu bude šátkování líbit. K prvnímu pokusu jsem se odvážila po třech týdnech. Bylo to nejisté, úvaz asi bídný a miminko špatně usazené, ale i tak jsem se dočkala zázraku: Měla jsem spokojené dítě a volné ruce zároveň!  Zpočátku jsem při šátkování jen tak popocházela po bytě nebo seděla, postupně jsem se naučila dělat většinu domácích prací. 

Díky šátku jsem začala snídat ráno a obědvat v poledne, udržovat byt v čistotě, pracovat, kreslit a prostě tak nějak normálně žít. Byla to úleva! Dítě se stalo celkově spokojenějším. Počet jeho prospaných hodin konečně aspoň trochu blížil tomu, co o malým kojencích říkají chytré knihy.


Šátky ničí záda, jsou nebezpečné... a další kecy 

O šátkování dost lidí pochybuje. Zřejmě jsou to ti, kteří dítě v šátku jen někde zahlédli, ale nemají k nošení žádné další informace. Mrkněte se se mnou na nejčastější domněky. 
  • Poloha v šátku není zdravá. Malé miminko nesmí sedět! 
    Miminko skutečně sedět nesmí, s tím by se mělo počkat, dokud se do sedu nedostane samo. Se šátkem to nemá nic společného, tam totiž dítě ve skutečnosti nesedí. Je ve schoulené poloze, zádička jsou kulatá, velká hlava nijak nezatěžuje páteř. Názory lajků i lékařů se různí, nicméně existuje dost důkazů, že nošení nemá na tělo negativní vliv. 

  • Miminko má ležet na rovné podložce. 
    Má? Nemá? Vždyť na tom nezáleží. Žádné miminko není v šátku 24 hodin denně. Minimálně v noci na té rovné podložce opravdu je. Vztáhnu-li to na nás, syn by místo pobytu v šátku určitě na rovné podložce neležel. Kroutil by se u mne na rukou. Ergonomická poloha v šátku je určitě lepší! 

  • Šátek ničí záda nositele. 
    Nedotažený šátek či špatně nastavené nosítko mohou být zdrojem nepohodlí. Každý nositel zakrátko přijde na to, co je mu pohodlné. Když si pak večer trochu zacvičí, nošení mu určitě nijak zvlášť neuškodí. Dokonce bych řekla, že spíš prospěje! Dítě na hrudi mě nutí k lepšímu držení těla. A že tahám více než devět kilo? Zátěž přibývá postupně, takže mi to nepřijde. Trochu cvičím a cítím se dobře. A i kdyby to přece jen nějakým způsobem škodilo, opět můžu šátkování srovnat s nošením na rukou. To je mnohem náročnější disciplína! 

  • Šátkování rozmazluje!
    Ehm, to je stejné jako názor, že se musí miminko nechat vyřvat. Novorozenec/kojenec potřebuje mít maminku na blízku, cítí se u ní bezpečně. Být v postýlce nebo kočárku pro něj není přirozené. Můžu ho rozmazlit přízní a láskou? Troufám si říct, že je můj syn v rámci možností samostatný. Dokáže si dlouho nerušeně hrát, stačí mu vědět, že jsem po ruce. Šátek z něho neudělal závisláka, co by se ode mne nedokázal odlepit. Doleze si, kam potřebuje, natáhne se pro všechno, co ho zajímá. Psychomotoricky je tam, kde by měl ve svém věku být.

  • Je to podivná móda! 
    Nene, je to spíše vylepšený návrat k tradici. 

  • Já jsem šátek neměla a zvládla jsem to! 
    Reakce zasloužilých matek, které se považují za dokonalejší, protože péči o miminko zvládly i bez pomocí šátku. Šátek dost věcí zjednodušuje, ale přece to není důvod ho nepoužívat! Prádlo taky peru jednoduše v automatické pračce, přestože kdysi to lidi zvládali v neckách! 

Vím, že ne každému šátkování vyhovuje. Dokonce se najdou i takové děti, které se v šátku vztekají a po odložení do postýlky okamžitě usnou! Za nás ovšem můžu šátek jednoznačně doporučit. 

Kočárek je nepřítel! 

Dobře. Někdy ho použiju. Ale opravdu jen někdy. Je nekratický, překáží a dělá si se mnou co chce. Chcete si o tom přečíst více? Připomeňte si článek Šátek je lepší aneb Proč nemám ráda kočárek


Kája

Komentáře

  1. Fandím ti, nenech se zviklat! Vlastní zkušenost sice nemám, ale intuitivně mi to připadá jako ta nejlepší věc. Fyzický kontakt přece potřebuje každý a i dospělému se usíná líp, když má někoho nablízku :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Společné spaní je další kontroverzní téma. Asi bych měla lepší pocit, kdybych měla miminko v postýlce, ale ono se rozhodlo, že v posteli je to lepší. Jeden by nevěřil, kolik místa dokáže tak malý človíček zabrat!

      Vymazat
  2. Já si myslím, že šátek je pro spoustu maminek velká pomoc :) A co se týče keců okolo šátkování; výchova dětí je podle mě jedno z nejvíc probíraných témat a každý má na to názor, který často považuje za "jediný správný". Ať si každý dělá co chce :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Říkám si, že z toho zdravotního hlediska to asi bude všelijaké, dost záleží na správném uvázání a asi i na konkrétním dítěti/nositeli, ale mně to asi neškodí a synovi snad také ne - a jestli přece jen nějakým způsobem ano, pozitiva stále převládají. Osobně bych radši měla křivou páteř, než se nervovat, že mě maminka nechce u sebe. :)
      No a velká pomoc to je. Než jsem se šátkováním začala, snídala jsem třeba až v deset, normálně jím před sedmou... :D Jestli budu mít někdy další dítě, začnu s tím hned, jak budu po porodu trochu fit.

      Vymazat
  3. Se šátkem nemám vlastní zkušenosti, ale jak píšou holky, určitě to je velká pomoc. Kočárek je obrovský, tahat se s ním třeba do MHD, nebo do schodů, mezi regály, to musí být horor :/
    Leník

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je. Jak jsem ostatně psala posledně.
      Venku je ale nejdůležitější, že většinou chodím i s Eliškou nebo s Fíkem. A pak je to jasné, s kočárem bych zápasila těžko.

      Vymazat
  4. Šatka/nosič sú super vec. Ak bude ešte nejaká druhá možnosť, určite budem nosiť ešte viac. Kočík je za mňa super, hlavne na nákupy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky bych podruhe určitě nosila více! Hlavně na začátku.
      Děkuji ti za hromadu nových komentářů. :)

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Časem změníš názor... nebo ne?

Podzim má něco do sebe