Přicházím na chuť pedagogice podle M. Montessori

Maria Montessori byla pozoruhodná žena. Navzdory tomu, že společnost očekávala od mladých žen péči o děti a domácnost, studovala medicínu a po ní se věnovala vědecké kariéře. Od lékařství se dostala k pedagogice a vytvořila nový systém vzdělávání, který má podporovat přirozený rozvoj dětí a připravovat je na opravdový život. Ještě nedávno mi při slově Montessori vstávaly vlasy hrůzou...


Než jsem nastoupila na vysokou, byl pro mne Montessori jen pojem. Jak to v takových školách chodí, jsem se dozvěděla až při studiu. Trochu. Přednášky jsou pouhá teorie a na praxi nepřipraví. 

Na podzim 2017 jsem začala vyučovat v jedné soukromé škole v Praze. Pokoušejí se o všelijaké alternativy, patlají dohromady Montessori, lesní, náboženskou a kdo ví jakou další školu. Výsledkem je chaos. Před nástupem jsem to netušila. Těšila jsem se na nízký počet dětí ve třídě.

Chtěli po mně alternativní výuku, ale neřekli mi, jak přesně si ji představují. Házeli na mne Montessori pomůcky, aniž mi vysvětlili, jak s nimi zacházet. Ředitelka opěvovala Marii Montessori, ovšem já jsem měla pocit, že jejímu přínosu pořádně nerozumí. Poslali mě na školení, kde jsem se měla v této pedagogice zdokonalit, přednášející mi však udělala v hlavě ještě větší zmatek. 

Utekla jsem na běžnou státní školu. 
Systém výuky v soukromé nebyl jediný důvod, nicméně rozhodně k nim patřil. 
Byla jsem alternativními školami úplně zhnusená. 

Ne že bych byla vyloženě proti nim. Uvědomovala jsem si, že jsou v tom v podstatě nevinně. Když se mi narodil syn, jako správná učitelka jsem hned přemýšlela, jaké mu dopřeju vzdělání. Na mysl mi přišla lesní školka, pro jejich nedostupnost však nakonec padla volba na Montessori školku. 
V provozu je tam i třída pro dvouleté děti, syn tam začne od září dvakrát týdně chodit. Trochu jsem zkoumala, jak to v takových školkách funguje, a jsem nadšená. Děti jsou v nich mnohem více zapojovány do běžných činností. V té naší si děti samy připravují svačinu a po ní umývají nádobí. (Jestli je to tak i jinde, nevím.) 

Poblázněna Montessori pedagogikou jsem přečetla dvě knihy: 
Zjistila jsem, že to, k čemu jsem poslední roky měla odpor, je v souladu s mým smyšlením o vzdělávání. Celou dobu mi to bylo jen špatně předkládáno! Najednou mám chuť vydat se v jejich šlápějích, učit v Montessori škole a přístup k dětem a vzdělávání stále vylepšovat. 

Jediné,  v čem vidím háček, je přestup na střední školu. Bývá to šok i pro žáky z běžných základních škol, co teprve pro ty, kteří byli zvyklí dělat si věci celé dny po svém! Kam jednou půjde můj syn, zatím vůbec nemám představu. Tak daleko nevidím, vždyť první třída ho čeká nejméně za čtyři roky. Byla bych ovšem ráda, kdyby školková léta strávil všechna tam, kam v září nastoupí. 

Ráda bych teď vedla dlouhé úvahy o vzdělávání a rozvoji dětí, ale článek je dost dlouhý i bez nich. Uvedu alespoň odkazy na dřívější texty. Jestli vás něco zajímá, ptejte se, určitě vám odpovím. 

Komentáře

  1. To zní skvěle! Sama jsem pro změnu znechucená klasickým školstvím (a to ani nejsem učitelka, ani nemám dítě), takže každý závan alternativy je mi tak nějak skoro automaticky sympatický :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta alternativa musí být dobře vedena, nesmí to být zmatek, co jsem zažila já. Přece jenom chceme, aby se toho děti co nejvíce naučily. Kde by potom lidstvo bylo?
      Co se týče klasického školství, nejvíc vždycky záleží na učiteli...

      Vymazat
  2. Mně je v současné době líto spíš učitelů. Mobily v hodinách, téměř žádný způsob, jak srovnat chronické sígry - na učitelování nejsem ten pravý typ :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Joo, není to jednoduché. Kdysi důležité postavení ve společnosti, teď se jim všichni spíše vysmívají nebo je kritizují a hází do jednoho (špatného) pytle. Pak to v hodinách vypadá, jak to vypadá.
      Jako prvostupňařka jsem se s takovými problémy naštěstí moc nesetkávala.

      Vymazat
  3. Učím na odborné SŠ a máš pravdu, děti z alternativních škol ten přechod moc nedávají a školy jim to bohužel taky neulehčují. Sama budu i přesto v budoucnu alternativní vzdělání pro své hypotetické děti zvažovat. Day

    OdpovědětVymazat
  4. MM je super, aspoň to málo, čo som si stihla o tom naštudovať, je vlastne čo najväčšie zapájanie do života, čo náš malý má tak nejako prirodzene, len to netreba brzdiť. Ono tých bŕzd v systéme školstva či života ako takého bude aj tak dosť.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně. Zapojuju ho do všeho, všecho "musí" dělat sám a jak nám to funguje.

      Vymazat
  5. Občas kouknu na nějaké výukové profily, které se Montessori věnují. Jsou tam fajn tipy i pro ty z nás, co se na rodičovství teprve pomalu chystají. Snad se bude synkovi ve školce líbit a bude do ní chodit ráda, to mi stejně přijde nejdůležitější. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snad jo, uvidíme. Při nejhorším to odložíme na druhé pololetí. Nejhůř to stejně asi ponesu já...

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.