S lékařem si člověk musí rozumět aneb příšerný gynekolog

Dovolte mi sdílet životní zkušenost poněkud intimnějšího charakteru. Řeč bude o mém bývalém gynekologovi, nepříjemných prohlídkách v těhotenství a milém překvapení po změně lékaře. 


Na úvod se musím přiznat k zanedbávání prevence. Na pravidelné kontroly jsem začala chodit až díky těhotenství. Do té doby jsem byl v gynekologické ambulanci všeho všudy jednou, ještě na gymplu. Proč jsem se tam tolik dalších let neukázala? Zkombinoval se všeobecný strach z lékařů, hrůza z prohlídky u gynekologa a nervozita z telefonování, vyřizování, cizích lidí.  Časem přibyl i špatný pocit z toho, že jsem tak dlouho nebyla na kontrole. A ten samozřejmě postupně rostl... 

A pak se objevily dvě čárky na testu. Návštěva gynekologie byla nevyhnutelná.

Sestra u telefonu se sice podivila, že jsem o sobě několik let nedala vědět, ale byla vcelku přívětivá. Dozvěděla jsem se, že doktorka, u které jsem kdysi byla, v ambulanci nepracuje. Místo ní mě příjme jiný lékař. Doufala jsem, že nový lékař bude stejně sympatický jako jeho předchůdkyně. 

Nebyl. 

Za zanedbání prevence mě kvalitně sprdnul. Chápu jeho rozhořčení, mohl však být empatičtější. Třepala jsem se i bez jeho výstupu. Následovala přednáška o rakovině. Zněla, jako kdybych měla mizivou šanci dožít se další zimy. Vyšetření bylo přišerné. Žena by se při něm měla co nejvíc uvolnit, já jsem byla nervozitou celá stažená. 

Když jsem se oblékla, oznámil mi, že čekám dvojčata
Šok! 
Aha, jen vtipkoval. Aby mi to oplatil. Nezodpovědné chování a neuvolněnost během vyšetření.

Vydržela jsem s ním celé těhotenství. Žádná další kontrola nepřekonala hrůzu té první, ale děsivé byly všechny. Kromě jedné, kdy za mého lékaře zaskakovala kolegyně. 

Pokaždé jsem si od něj vyslechla řeči jako:

  • Karolínko, buďte povolnější! 
  • Vy mi ty prsty rozdrtíte! 
  • Jak zvládnete porod, když nesnesete ani mne? 

Představte si, porod byl úplně v pohodě. Hlava novorozence je sice v porovnání s lékařovými prsty obrovská, ale její průchod je, jakkoli hrozně to zní, naprosto přirozený. A personál v nemocnici? Všichni byli milí a trpěliví!
Porodnice mě přesvědčila, že problém není ve mně, nýbrž v mém lékaři. Na prohlídku po šestinedělí jsem však šla ještě k němu. Jen proto, abych mu řekla, že jsem porod perfektně zvládla. Byl to dobrý pocit. Gynekolog si o mně udělal podivný obrázek. Počítal s tím, že se budu dvacet hodin někde svíjet, psychicky se zablokuju, nikoho k sobě nepustím a dítě nakonec půjde ven akutní sekcí. 

,,Cože? V pět odpoledne jste přijela a o půl jedenácté už bylo miminko na světě? To bych do vás vůbec neřekl. Asi máte pravdu, že dětská hlavička tam patří." 

Jeho údiv mě potěšil víc než fakt, že jsem v pořádku. Bohužel jsem neměla odvahu mu říct, proč a že vůbec odcházím. 

Co bylo dál? Už třikrát jsem byla na preventivce u nové lékařky. Poprvé jsem byla překvapená, jak bezproblémová může být! Podruhé a potřetí jsem do ordinace vstoupila v naprosté pohodě. S pocitem podobným, jako kdybych měla udělat áááá na praktickou lékařku. 

Jestli máte problém s lékařem, sežeňte si jiného. 
Vím, že to nemusí být jednoduché, ale rozhodně to stojí za to! 

A ještě jedno: Co se týče vyřizování a telefonování, za jinými stále zaostávám, nicméně díky těhotenství a mateřství jsem udělala obrovský pokrok. 

Kája

Komentáře

  1. Veľmi podobne som to mala ja s mojou doktorkou. Už som sa ju viackrát chystala zmeniť, ale som si povedala vždy, že proste raz do roka vydržím (na šťastie som nemávala gyno problémy). Potom prišli dve čiarky a bolo mi to také divné - meniť lekára počas tehu, ale každá kontrola mi bola nepríjemnejšia. Mala vždy nejakú blbú poznámku, čo ma ako vystresovanú tehuľku nikdy nejako nepotešilo. Že výsledky vždy len povedala, že to je OK, to som pomaly ani neriešila.
    Po 6sto nedelí som ju zmenila za lekára, ktorého mám aj bližšie a aj mi o mnoho viac vyhovuje. Čoskoro sa práve k nemu chystám znova.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.