Jak tvořím diplomovou práci

Dne 6. 2. jsem slavnostně dokončila rukopis diplomové práce. O šest dní později, než byl můj zamýšlený deadline, ale co se dá dělat, věci nejdou vždy podle plánu. Dobrý pocit nemám ani z toho, že ji víc než měsíc neviděl vedoucí, nicméně předpokládám, že když do Vánoc nic moc nenamítal, bude i teď mít spíše drobné poznámky, než že by mi přikázal všechno přepsat. Diplomku teď nechám nějakou dobu uležet. Správný čas napsat sem, jak jsem ji vlastně tvořila. 

Volba tématu 

Vzala jsem náhodné téma, které se zrovna naskytlo. 
Ehm. Takhle to prezentovat nemůžu! A pravda je to jen tak napůl. 

Skutečně jsem si zapsala více méně náhodné volné téma - šlo mi jen o to, aby se týkalo hudební výchovy. Vlastní nápad jsem neměla, chyběla mi představa, jak by téma diplomové práce vůbec mohlo vypadat. Ani jsem netušila, kde volná témata najdu a jak se zapisují, ach ty potíže zmatené kombinované studentky. Drze jsem napsala několika titulovaným lidem z katedry hudební výchovy... a ozval se můj budoucí vedoucí, že má téma přesně pro učitelku prvního stupně. Sláva! 

Tématem byla hra na tělo v hudení výchově na prvním stupni. Sáhla jsem po něm, i když jsem nevěděla, o čem bych měla psát a jak by měla vypadat praktická část. Byla to volba trochu na slepo, ale nedá se říct, že bych si vyloženě zapsala něco, co na mě zbylo, jen proto, abych nějakou diplomku psala. Hra na tělo je fajn a připadalo mi, že je na ní rozhodně co objevovat. 

• Hra na tělo = využívání těla jako hudebního nástroje. Tleskání, pleskání o stehna, luskání apod. Zapomeňte na bubny a chrastítka. 

Teoretická část 

Nejintezivněji jsem se teoretické části věnovala v létě. V dubnu jsem procházela literaturu a vypisovala si, co mě kde zaujalo, v květnu jsem konzultovala strukturu, v červnu jsem pomalu začínala s psaním, ale primárně jsem se věnovala pedagogickému problému. Prázdniny byly pro tvorbu ideální. Žádné studijní povinnosti, žádná práce. Syn šel během léta desetkrát do školky, což mi hodně pomohlo, stihla jsem mnohem víc než jsem stíhala během jeho poledního spánku. 

Byla jsem na prášky, když jsem poprvé dostala zpětnou vazbu od vedoucího. Úplně zbytečně! S jakou nervozitou jsem otevírala okomentovaný dokument... ale můj text byl v zásadě v pořádku. 

A tak jsem teoretickou část dopsala dokonce dřív, než jsem potřebovala. Do přípravného týdne zbýval ještě týden a tři dny, z toho jeden den synáčkovy školky. Myslíte, že jsem ten bonusový den využila k odpočínku? I kdepak, umyla jsem okna. Přece nebudu zahálet. 

Aktivity s hrou na tělo 

V létě jsem také stihla připravit většinu aktivit. Velice mi v tom pomohlo setkání s dávným kamarádem muzikantem, a to i přes to, že jsme spolu nevymysleli nic konkrétního. Byl to takový divoký brainstorming, padal jeden nápad přes druhý, jeden blbější než druhý, věřím, že to znáte. Když jsem přišla s kavárny, z ničeho jsem jsem z hlavy vysypala koncept na sebe navazujících aktivit, od nejjednodušších po náročné, ke kterým je třeba se propracovat. 

Práce na diplomce najednou byla výtvarná. Potřebovala jsem si totiž připravit piktogramy. Nakreslit tleskající ruce nebo luskající prsty byl pěkný oříšek. Pak jsem ilustrace převáděla do digitální podoby. Jak je vidět, učitelé musí být osobnosti vskutku všestranné a já tento požadavek splňuji. (Ha. Ha.)

Aktivit je celkem deset, jsou různorodé a variabilní, ale kdybych je tady měla všechny popisovat, museli byste tomuto článku věnovat ještě dvakrát tolik času, kolik jste mu už věnovali. V říjnu jsem činnosti začala zařazovat do výuky. Z počátku mě trochu děsilo, jak je budou děti zvládat, jestli jim všechno dokážu vysvětlit a zda budeme stíhat. Ukázalo se, že návrh aktivit se mi více méně povedl, náročnost byla většinou přiměřená a úkoly děti vnímaly obvykle jako zábavné. Postupně jsem sledovala, jak se děti v hraní na tělo zlepšují, zpřesňují rytmus a jsou samostatnější. Diplomka nediplomka, mám z toho radost. 

O krok blíž k Mgr. 

Teď abych šla studovat algebru... 

• Státnice: Co mě v květnu čeká? 
• Co dělám, když (ne)píšu diplomku