Jak tvořím diplomovou práci

Dne 6. 2. jsem slavnostně dokončila rukopis diplomové práce. O šest dní později, než byl můj zamýšlený deadline, ale co se dá dělat, věci nejdou vždy podle plánu. Dobrý pocit nemám ani z toho, že ji víc než měsíc neviděl vedoucí, nicméně předpokládám, že když do Vánoc nic moc nenamítal, bude i teď mít spíše drobné poznámky, než že by mi přikázal všechno přepsat. Diplomku teď nechám nějakou dobu uležet. Správný čas napsat sem, jak jsem ji vlastně tvořila. 


Volba tématu 

Vzala jsem náhodné téma, které se zrovna naskytlo. 
Ehm. Takhle to prezentovat nemůžu! A pravda je to jen tak napůl. 
Skutečně jsem si zapsala více méně náhodné volné téma - šlo mi jen o to, aby se týkalo hudební výchovy. Vlastní nápad jsem neměla, chyběla mi představa, jak by téma diplomové práce vůbec mohlo vypadat. Ani jsem netušila, kde volná témata najdu a jak se zapisují, ach ty potíže zmatené kombinované studentky. Drze jsem napsala několika titulovaným lidem z katedry hudební výchovy... a ozval se můj budoucí vedoucí, že má téma přesně pro učitelku prvního stupně. Sláva! 

Tématem byla hra na tělo v hudení výchově na prvním stupni. Sáhla jsem po něm, i když jsem nevěděla, o čem bych měla psát a jak by měla vypadat praktická část. Byla to volba trochu na slepo, ale nedá se říct, že bych si vyloženě zapsala něco, co na mě zbylo, jen proto, abych nějakou diplomku psala. Hra na tělo je fajn a připadalo mi, že je na ní rozhodně co objevovat. 

  • Hra na tělo = využívání těla jako hudebního nástroje. Tleskání, pleskání o stehna, luskání apod. Zapomeňte na bubny a chrastítka. 

Teoretická část 

Nejintezivněji jsem se teoretické části věnovala v létě. V dubnu jsem procházela literaturu a vypisovala si, co mě kde zaujalo, v květnu jsem konzultovala strukturu, v červnu jsem pomalu začínala s psaním, ale primárně jsem se věnovala pedagogickému problému. Prázdniny byly pro tvorbu ideální. Žádné studijní povinnosti, žádná práce. Syn šel během léta desetkrát do školky, což mi hodně pomohlo, stihla jsem mnohem víc než jsem stíhala během jeho poledního spánku. 

Byla jsem na prášky, když jsem poprvé dostala zpětnou vazbu od vedoucího. Úplně zbytečně! S jakou nervozitou jsem otevírala okomentovaný dokument... ale můj text byl v zásadě v pořádku. 

A tak jsem teoretickou část dopsala dokonce dřív, než jsem potřebovala. Do přípravného týdne zbýval ještě týden a tři dny, z toho jeden den synáčkovy školky. Myslíte, že jsem ten bonusový den využila k odpočínku? I kdepak, umyla jsem okna. Přece nebudu zahálet. 


Aktivity s hrou na tělo 

V létě jsem také stihla připravit většinu aktivit. Velice mi v tom pomohlo setkání s dávným kamarádem muzikantem, a to i přes to, že jsme spolu nevymysleli nic konkrétního. Byl to takový divoký brainstorming, padal jeden nápad přes druhý, jeden blbější než druhý, věřím, že to znáte. Když jsem přišla s kavárny, z ničeho jsem jsem z hlavy vysypala koncept na sebe navazujících aktivit, od nejjednodušších po náročné, ke kterým je třeba se propracovat. 

Práce na diplomce najednou byla výtvarná. Potřebovala jsem si totiž připravit piktogramy. Nakreslit tleskající ruce nebo luskající prsty byl pěkný oříšek. Pak jsem ilustrace převáděla do digitální podoby. Jak je vidět, učitelé musí být osobnosti vskutku všestranné a já tento požadavek splňuji. (Ha. Ha.)

Aktivit je celkem deset, jsou různorodé a variabilní, ale kdybych je tady měla všechny popisovat, museli byste tomuto článku věnovat ještě dvakrát tolik času, kolik jste mu už věnovali. V říjnu jsem činnosti začala zařazovat do výuky. Z počátku mě trochu děsilo, jak je budou děti zvládat, jestli jim všechno dokážu vysvětlit a zda budeme stíhat. Ukázalo se, že návrh aktivit se mi více méně povedl, náročnost byla většinou přiměřená a úkoly děti vnímaly obvykle jako zábavné. Postupně jsem sledovala, jak se děti v hraní na tělo zlepšují, zpřesňují rytmus a jsou samostatnější. Diplomka nediplomka, mám z toho radost. 

O krok blíž k Mgr. 

Teď abych šla studovat algebru... 


Komentáře

  1. Přijít samostatně s dobrým diplomovým tématem není žádná sranda, takže si troufám tvrdit, že většina studentů k těm svým přišla tak nějak podobně jako ty k tomu svému :-) Moc gratuluju k dopsání! Ať je proces revizí co nejrychlejší a nejmilosrdnější :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Od kamarádů elektroinženýrů a programátorů jsem dříve slýchala, že je nejlepší si téma vymyslet sám a skoro to na mne působilo, že když to nedokážu, nejsem hodna titulu. :D Je pravda, že teď bych asi měla lepší nápady než v prvním studiu, ony ty roky na univerzitě, praxe a přečtené knížky člověka trochu nasměrují, ale že by to bylo tak jednoduché, si nemyslím. Možná, že inženýrům se téma magisterské diplomové práce vymýšlelo snadno, protože už od bakaláře věděli, o co jde. Věřím, že na další práci bych něco objevila... (Že by rigorózní zkoušky? :D)

      Děkuji ti za gratulace a přání.

      Vymazat
  2. Téda, jsi úžasná! :) Já to mám naopak. Státnice z ČJ a M už mám, ale z diplomky toho mám pomálu :( Praktickou část už mám zrealizovanou, teď to dávám do nějaké ofiko struktury. Do kdy ji musíte odevzdat? My do půlky dubna, tak jsem zvědavá, jestli to stihnu, nebo to nechám na léto. U teoretické části jsi pracovala hlavně z internetových zdrojů, nebo spíše z knih?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Spíš z knih, vývojovou psychologii, hudební psychologii, pak jsem hodně pracovala s RVP a s didaktikami HV, taky nějaké metodiky pro školy a školky, hry se zpěvem, pohybovky apod.
      Internetové zdroje mě spíš inspirovaly pro tvorbu aktivit.
      Jen si počkej, nepotrvá to dlouho a práce bude přístupná. :D

      Vymazat
  3. Držím palce, ať diplomku zdárně dotáhneš k úspěšnému konci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Těším se, až se tady budu chlubit, že jsem ji úspěšně obhájila. :-D

      Vymazat
  4. Pro mě byla diplomka snad větší strašák než samotné státnice :D Půlku práce už máš za sebou! Já bych teda vůbec neměla představu, jak téma uchopit :) A piktogramy jsi nakreslila opravdu pěkně, já bych to takhle nikdy nezvládla :D

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mne je největší strašák matematika. :D
      Děkuji, nejvíc mi daly zabrat luskající prsty.

      Vymazat

Okomentovat

Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.