Novoroční

Na přelomu roku jsem tradičně hodnotila úspěšnost při plnění předešlých předsevzetí a dávala jsem si předsevzetí nová. Nešlo o nic velkého, byly to spíš nápady, jak si rok zpestřit. Za úkol jsem mívala například strávit určený počet nocí v zahraničí, zaběhnout stanovenou vzdálenost, něco si koupit, zúčastnit se nějakých akcí apod. Na rok 2020 jsem si nic za úkol nedávala, protože jsem byla těhotná a nevěděla jsem, co od sebe můžu očekávat. Hodnotit, jak jsem se držela plánu, tudíž nelze, a tak prostě shrnu, jak jsem rok prožila. 

První trimestr 

Obyčejně jsem rok dělila na roční období nebo na měsíce, ten loňský se jasně rozděloval podle stádia očekávání. První trimestr byl šílený, pominu-li úvodní měsíc, poněvadž v něm jsem nic zvláštního nepociťovala (v prvním a druhém týdnu dokonce není žena reálně těhotná). Příznaky se začaly projevovat během vánočních svátků, čili v 6. týdnu. Byla jsem neskutečně unavená. Bez váhání proto můžu prohlásit, že jsem leden 2020 strávila v posteli. 

Když to šlo, chodila jsem ven, zvládla jsem i procházku po horách, ale nedalo se dopředu nic plánovat. I když jsem se od rána cítila dobře, odpoledne mi bylo, jako by mě někdo silně praštil po hlavě a nedokázala jsem udržet oči otevřené. Nechápu, jak jsem mohla zvládat dvakrát týdně brigádu! 

Zvláštní kapitolou bylo stravování. Měla jsem hodně omezený jídelníček, někdy jsem byla schopná jíst jen přesnídávku a piškoty. Díky bohům jsem nezvracela, ale od rána do večer jsem se bála, že budu. 

• Podrobněji jsem se o tom rozepsala v článku Když emetofobka otěhotní. 

Velkou zkouškou bylo objednat se k doktorovi. V předchozích letech jsem tam totiž tak nějak nechodila... Druhou zkouškou byly odběry krve. Bylo mi jasné, že mě těhotenství pěkně vycvičí. 

Druhý trimestr 

V březnu, dubnu a v květnu jsem se cítila po fyzické stránce skvěle! Chodila jsem po horách, fotila jsem kytičky a začala jsem hromadit oblečeníčko pro človíčka, který v dubnu vážil kolem půl kila. Doba, kdy se zavřely obchody a restaurace, se mi svým způsobem líbila. Lidi byli najednou ochotní se procházet nebo se poflakovat v parku, a to je mi sympatičtější, než vysedávání v hospodách. 

Kvůli miminku jsem se překonala a absolvovala testy na těhotenskou cukrovku. Tehdy jsem poznala, co znamená obětovat se kvůli dítěti. Kdyby šlo jen o mne, asi bych se nejpozději u dveří do ordinace otočila a utíkala pryč. Taková jsem zbabělá. 

Koncem května jsem začala pociťovat problémy spojené s rostoucím dítětem a břichem. Přišly bolesti zad a občas mi nebylo dobře od žaludku. O nic moc tragického ale nešlo, zůstala jsem v kondici až do porodu, i když jsem ke konci byla obrovská chodící koule. 

Třetí trimestr 

V červnu se stala velká věc: Otevřely se bazény! Plavání se stalo tím nejkrásnějším, co jsem mohla zažívat. Ve vodě jsem se vůbec necítila těhotně. Místo obvyklých 1500 m jsem sice plavala jen 1000 nebo dokonce 750, ale nesmírně jsem si to užívala. A co bylo nejlepší? Přestala mě díky tomu bolet záda. 

V polovině června jsem se dostala na vysokou školu. Teď se ji snažím studovat. V online formě je to zvláštní. Snad to tentokrát dotáhnu k titulu a budu moci po mateřské nastoupit jako učitelka.

Pupek jsem na výlety, v červnu i na dva víkendové. Měsíc před porodem tancovala na koncertě, trošku líněji než mívám ve zvyku. Cvok? Ale nee, přece nebudu nešťastně ležet a čekat na porod. 

Vážně jsem ho začala brát v srpnu. Nabalila jsem tašku, pouštěla jsem si poučná videa a těšila jsem se. Dva dny před ním (a zároveň dva dny po termínu) jsem pochodovala po lese a pila čaj. Den před ním jsem už tušila, že se to brzo stane, miminko mi začalo tlačit na kosti. 

24. 8. jsem se probudila se slabou křečí. Kolem poledne ustála, časem ji nahradily kontrakce. S nimi jsem ještě zvládla vyvenčit fenu, pak jsem hrála na klavír. Během stahů jsem musela do klapek pořádně třískat. Byla to fajn terapie, kdybych náhodou ještě někdy rodila, žádám klavír či aspoň klávesy přímo na porodním sále!

V porodnici to šlo poměrně rychle, jako prvorodičku mě vychvalovali a můj doktor mi pak tempo nechtěl věřit. Spolutrpitelky z internetové diskuze psaly, jak byl porod strašný. Mně se líbil! Příjemně jsem se na to naladila, celou dobu jsem si představovala miminko, jak se snaží přijít na svět... a pak tady najednou bylo. Vybralo si zajímavý čas 22:22.

• Četli jste článek Prvních 24 hodin maminkou aneb Rychle jez, než bude pozdě?

Nejhorší na porodu bylo to, že jsem absolutně netušila, kdy přijde.

Vzpamatovala jsem se rychle, pět dní po porodu jsem šla na krátkou procházku s fenkou a od šestého dne jsem začala pochodovat s kočárem. Dvanáct kilogramů, které jsem nabrala během těhotenství, byly během týdne pryč. Nenabrala jsem tuky, jen jsem hodně zadržovala vodu. 

Čtvrtý trimestr První měsíce s miminkem

První čtyři týdny je miminko novorozenec, pak se mění v kojence. Něco na tom je, začátek byl hodně náročný, a pak se to jako mávnutím proudku výrazně zlepšilo. V pěti týdnech už to nebyl nicotný tvoreček, ale plnohodnotný člověk. Pomalu jsem začínala žít normálním způsobem, tzn. snídat v klidu, obědvat v poledne a občas se někam vypravit (pošta, malý výlet, čajovna...). 

Zatímco v září jsem se děsila, jak to budu zvládat a pořád jsem se strachovala, že něco dělám špatně, v říjnu jsem si mateřství užívala. A je to čím dál lepší. Mimino je stále šikovnější, samostatnější a je s ním větší zábava. Poslední den v roce přišlo na to, jak se ze zad převrátit na bříško. 

Ověřila jsem si, co jsem si myslela už dávno. I když se s dítětem hodně změní, v zásadě zůstává život pořád stejný. Stále chodím hodně ven, čtu, píšu, hraju na housle (to dokonce víc, miminko to má rádo). Pořád piju čaje a chodím ráda na kafe. Také plním školní povinnosti. V první řadě se zamozřejmě musím věnovat miminku, ale zároveň můžu dělat to, co mě dělá mnou. A to je fajn. 

Rok 2020 byl pro mne speciální, ale není to koronou, jak by řekli jiní. Nebyl horší, byl jen jiný. 

V roce 2021 bych chtěla úspěšně splnit co nejvíce vysokoškolských předmětů, vrátit se k běhání, brát synáčka na výlety, odhodlat se k rehabilitacím a více číst na úkor hraní Angry birds. 😅

Kája

Související čtivo: 

• 20 krásných věcí z roku 2020 
• Seznam přečtených knih za rok 2020
• Rubrika (budoucí) Maminka