Když jsem se dozvěděla, že budu v letošním roce poprvé v životě učit páťáky, jedna z mých starostí byla, jaké pro ně budu chystat učební aktivity. Činnosti, které jsem běžně provozovala s prvňáky a druháky, mi připadaly nepoužitelné či nepřizpůsobitelné. Měsíc s páťáky ovšem ukázal, že to zas taková věda není. Vymyšlení mi jde úplně přirozeně. Dnes vám ukážu, co děláme v matematice.
Počítat se naučíme počítáním. Tomu se nevyhneme. Nemusí to ovšem být jen sezení nad sešitem a stereotypní přepisování dalších a dalších úloh. V každé hodině se proto snažím mít něco zábavnějšího. Někdy je to chvilka s interaktivní tabulí, bádání ve dvojicích nad slovní či nestandardní úlohou nebo ústní opakování násobilky doprovázené házením pěnového míčku.
Počítat se naučíme počítáním. Tomu se nevyhneme. Nemusí to ovšem být jen sezení nad sešitem a stereotypní přepisování dalších a dalších úloh. V každé hodině se proto snažím mít něco zábavnějšího. Někdy je to chvilka s interaktivní tabulí, bádání ve dvojicích nad slovní či nestandardní úlohou nebo ústní opakování násobilky doprovázené házením pěnového míčku.
Jindy...
Hra Myslím si číslo
Učitelská klasika. Vy ovšem učitelé většinou nejste, tak vám tu hru popíšu. Učitel řekne třeba: ,,Myslím si číslo. Když ho vynásobím pěti, vyjde mi třicet." Žáci mají za úkol přijít na to, které číslo učitel myslí. Někdy je pro ně těžké si uvědomit, že mají provádět opačnou operaci než tu, která zaznívá v zadání. Některým prvňákům trvalo dost dlouho to pochopit. Páťákům dávám těžší zadání (musím si je připravit předem), při řešení si mohou dělat poznámky.
Řešení u mne žáci nevykřikují, chodí mi je šeptat, nebo si je zapisují do sešitu. Záleží, jestli je chci rozpohybovat, nebo naopak trochu zklidnit.
Matematická pátračka
Tuto hru jsem vymyslela jednou po vyučování, z ničeho nic mě políbila múza a já se dala do tvoření. Základem je zásoba mnoha a mnoha příkladů, přičemž skupina osmi příkladů má vždy stejné řešení. Když se chystám na hodinu, vytáhnu 10-12 karet tak, aby cca polovina měla řešení totožné, zbytek jakékoli jiné. Karty očísluju mazacím fixem a příklady si zapíšu ve správném pořadí, aby se mi pak dobře kontrolovalo žákovské řešení.
Příklady pak umístím na chodbu. Dětem řeknu, po kterém čísle pátráme - třeba po čísle 64. Žáci si do sešitu napíší čísla 1-12, čísla příkladů. Bez sešitů chodí na chodbu zjišťovat, k
teré z příkladů se rovnají hledanému číslu 64. Do sešitu pak zapisují jen ano-ne.
teré z příkladů se rovnají hledanému číslu 64. Do sešitu pak zapisují jen ano-ne.
Některým to jde rychle. Myslím, že pochopili, že některé příklady je zbytečné počítat, třeba 180+130, pátráme-li stále po výsledku 64. Jiní počítají poctivě všechno, ale to nevadí. Rychlejší si berou úlohy navíc nebo odpočívají.
Počítání s tajenkou
Děti chodí k tabuli pro lístečky s úlohami. Spočítají je do sešitu nebo na papír. Podle výsledku pak zapíší do archu odpovědí část tajenky. Pak odnesou lísteček a přinesou si jiný.
Příprava této aktivity je časově poněkud náročnější, hlavně proto, že ji lze použít jen jednou. Druhé tvoření bylo jednodušší, protože jsem první verzi použila jako šablonu. Myslím, že jednou za měsíc je v mých silách takovou hru vytvořit.
Losujeme karty a házíme kostkou
A nakonec aktivita, která přípravu téměř nevyžaduje. Procvičovat počítání je třeba, ale může v tom být trochu zábavy a náhody. Ve skříni mám krabici trojciferných čísel a hrací kostky. Stačí je vytáhnout, dát dětem instrukce... a pak můžu sedět a sledovat, jak usilovně pracují.
Pravidla přizpůsobím situaci. Práce může vypadat takto:
- Jeden z dvojice losuje dvě trojciferná čísla. Z nich vytvoří jedno šesticiferné.
- Druhý z dvojice hodí desetistěnnou kostkou. Pokud hodí 1 nebo 10, hází ještě jednou.
- Z karet a kostky vytvoří příklad - šesticiferné číslo krát jednociferné.
- Příklady si samostatně zapíšou do sešitu a spočítají.
- Porovnají výsledky, když nejsou stejné, snaží se najít chybu.
Některé dvojice pracují rychleji, jiné pomaleji, ale všechny pracují intenzivně.
Matematika nemusí být nuda. Jsem zvědavá, co ještě letos vymyslím.
Kája
To zní zajímavě, za nás takové věci nebývaly a je to škoda. Na základce je matematika v pohodě, v nižších ročnících, ale čím jde člověk výš, tím je to horší. Některé věci mi tehdy dělaly docela problémy je pochopit no a na střední, to bylo teprve něco. Tam mě matika docela stresovala, i díky tehdejší učitelce. No, jsem ráda, že už je to za mnou.
OdpovědětVymazatJá jsem právě matematice přišla na chuť až na gymplu.
VymazatJaká smůla, že z maturity jsem dostala čtyřku. :D
Hravá matematika není nudná, jen se jí musí obětovat trochu času. Ráda vzpomínám na období, kdy jsme soutěžili v matematické olympiádě, ale to už je hodně dávno. Držím palce při tvorbě dalších zajímavých úkolů.
OdpovědětVymazatNěco zabere víc času, něco méně (třeba to losování karet a házení kostkou).
VymazatV hodině se každopádně nadřu méně, když děti dělají něco z uvedených aktivit. Když jen počítáme a počítáme, kolikrát nevím, kde mi hlava stojí.
To je hezké! Pamatuji si na podobné hry v angličtině, ale matematika byla vždycky vážená a taky trochu nudná. :) Je fajn vidět, jak se to snažíš žáčkům zpříjemnit. Můžu jen doufat, že na podobně nadšené paní učitelky časem natrefí i moje děti.
OdpovědětVymazatby Boudicca
Držím pěsti. Myslel jsem si, že tohle už je běžný trend, ale narazila jsem na to, že ne. :-/
Vymazat