Huuu ššš, výlet vlakem se synem do zoo

Co pořád doma, říkala jsem si a naplánovala si se synáčkem výlet. Projeli jsme se vlakem do Ostravy a prošli tamější zoologickou zahradu. Podle babičky jsem hrozně odvážná, že jsem si troufla sama. Odpověděla jsem, že kdyby mohli do zoo psy, bez váhání bych brala i naši Elišku. Někdy mi dává mateřství zabrat, ale zrovna výlety mi přijdou snadné. Jen kdyby byla Ostrava přívětivější pro kočárky! 

Sbalili jsme svačinu, náhradní oblečení a plyšového medvěda. Pořádně jsme vyvenčili Eličku a vyrazili na nádraží. Doufala jsem, že pojede nový bezbariérový vlak, protože jsme s sebou měli kočárek. Napětí se kvůli zpoždění protahovalo, naštěstí jsme měli štěstí nejen dopoledne, ale i cestou domů. 

V Ostravě nás čekala ještě krátká cesta trolejbusem. Na zastávku by se správně mělo jít podchodem. Nebudu vás zatěžovat popisem toho, jak jsem se s tím snažila vypořádat. Nakonec mi ruply nervy a jako rebel jsem přeběhla přes cestu. Nějakým zázrakem se stalo, že zrovna nic nejelo, dokonce ani tramvaj. Nasáčkovali jsme se do trolejbusu k jinému kočárku. Řidička musela později další kočárkové cestující odmítat. Zalitovala jsem, že jsme nevzali radši nosítko, ale co naplat, v něm už se syn moc dobře nevyspí. 

Díky online vstupence jsme nemuseli čekat u pokladny. Podívali jsme se na plaměňáky, a pak jsem se nechala zlákat Stezkou stínu. Přes upozornění, že cesta není pohodlná pro kočárky, jsem odbočila. Coo, vždyť to nic není, říkala jsem si na prvních metrech. To už je zajímavější, napadlo mě o kousek dál. Ve druhé polovině jsem musela uznat, že to byl hloupý nápad. S kočárem si to už nezopakuju, což ovšem nic nemění na tom, že je stezka krásná, vede přírodou. 

Stezka stínu Zoo Ostrava

Vynořili jsme se kousek před statkem, kde jsem syna vypustila. Dlouho jsme se zdrželi u koz, skoro to vypadalo, že žádné jiné zvíře neuvidíme. Pak si dal chlapec říct a odcupital ke kočkovitým šelmám. Volal na ně čiči, čiči. Žádná z nich nezamňoukala, bylo horko, a tak ležely a pospávaly. 

Za to slonům a žirafám se počasí líbilo. A dokonce i hrochům! Snad poprvé jsem je viděla stát na nohou! Vždycky to vypadalo, že je nemají, rochnili se ve svém špinavém bazéně a vidět jim bylo jen na obrovská záda a tlamy. Pár malých opic provádělo zajímavé kreace, šimpanzi leželi a nikoho si nevšímali. Syn si nejvíc užil ryby a ptáky. Jeden v průchozí voliéře se nás snažil zahnat, na chodníku totiž sedělo jeho mládě. Museli jsme počkat, až ptáčátko odhopká. 

Po svačině jsem dala synka do kočárku, aby mohl spát. Zatím potřebuje v poledne odpočívat, což běžně využívám k práci nebo ke čtení. V zoo jsem neodolala a zastavila se u stánku Laura coffee pro dopio s ledem. V ostravské zoo si pochutnají i nároční kafaři. :) 

Zoo Ostrava

Laura Coffee

Na zpáteční cestě jsme se zastavili v obchodním centru vybrat mamce knížku k narozeninám. A pak hurá na vlak. Synkovi to v něm tentokrát moc neutíkalo. Snažila jsem se ho zabavit básničkami a ukazováním různých částí těla, nakonec zvítezila houska. Však co, oběd byl malý, tak proč si nedat svačinu dřív.

Podle babičky jsem odvážná, že jsem se na takový výlet vypravila. Já na tom nic mistrného nevidím. Přece nebudeme pořád sedět doma nebo se procházet v parku. Občas to chce něco akčnějšího. 

Kde jste v poslední době byli na výletě vy? 


Kája

Komentáře

  1. Do jiného města vlakem s kočárkem bych odvahu momentálně neměla. Stačí mi cestování pražskou MHD. Nebo se občas vydat někam do lesa, kde to s cestami taky nebývá ideální. A jako normální chodec si to neuvědomím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Do lesa výhradně s nosítkem. :-)
      V Praze je cestování jiné, jako výlet stačí jet s osmičky na čtyřku. ;)

      Vymazat
    2. Nebo ze čtyřky na čtyřku :-D
      Na nosítko nemám fyzičku

      Vymazat
  2. Momentálně jsme nikde na výletě nebyli. Max na Olešné, a to kvůli bruslení :)

    OdpovědětVymazat
  3. Babička má pravdu, jsi dobrá. S dítětem to určitě není žádná legrace. Ségře přiletěla kamarádka z Turecka, tak jsme cestovaly po Jižních Čechách a Jižní Moravě. :=)

    OdpovědětVymazat
  4. Ale vždyť jo. Občas je třeba někam vyrazit. I já, absolutně necestovatelský typ, se jednou za rok někam podívám.

    OdpovědětVymazat
  5. Laura je skvělá, nejčastěji využívám stánek u svinovského nádraží. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.